Záběhlice (zámek)
Záběhlický zámek je novobarokní budova s přilehlým dvorem hospodářskými staveními v blízkosti rybníčku na Botiči v Praze 10-Záběhlicích. Nachází se poblíž křižovatky zvané U lípy, adresa je U záběhlického zámku 46/4. Zámek i přilehlá zahrada jsou v současnosti veřejnosti nepřístupné. Je chráněn jako kulturní památka.[1]
| Zámek Záběhlice | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Adresa | Záběhlice,  Česko |
| Ulice | Za potokem |
| Souřadnice | 50°3′4,6″ s. š., 14°29′44,08″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 40753/1-1664 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
Záběhlice jsou poprvé zmíněny v zakládací listině vyšehradské kapituly z roku 1088. Části území Záběhlic vlastnili i klášter sv. Jiří na Pražském hradě, čeští králové a pražští měšťané.
Ve 14. století stávaly v Záběhlicích dvě tvrze: tvrz krále Václava IV., která se nacházela na ostrůvku uprostřed dnešního Hamerského rybníka a druhá tvrz, která byl roku 1354 v držení pražského měšťana Seidla a posléze od roku 1380 litomyšlského biskupa, z níž později vznikl Záběhlický zámek. Nicméně první zmínka o zdejší tvrzi pochází až z roku 1389.
Za husitských bouří zabavili Pražané zdejší církevní i královské majetky a přidělili je Novému městu pražskému. V dalších letech 15. století se Záběhlice opakovaně staly shromaždištěm vojsk před bitvami.
Vlastníci Záběhlic se mnohokrát měnili, v letech 1436–1459 vlastnil Záběhlice Mikuláš Zajíc z Házmburka.
Od roku 1663 tvrz vlastnil sasko-lauenburský vévoda Julius Jindřich, a ten nebo některý z následujících majitelů, ji nechal přestavět na zámek. V 17. století byly Záběhlice součástí Kouřimského kraje a zámek připadl hraběti Lažanskému. Na majetkovém soupisu z roku 1788 zde fungoval zámecký pivovar.
V roce 1813 zámek a ves vlastnil svobodný pán Jakub Wimmer připojil ke vsi nedalekou osadu Roztyly.
Roku 1885 zámek vyhořel, majitelem panství Ludvík Korb z Weidenheimu je obnovil. Obnovu podle projektu Ferdinanda Hauptmanna realizovali architekti Cornelius Hauschka a Eduard Rechziegel, kteří tak zámku dali současnou novobarokní podobu. Od roku 1841 do konce století panství vlastnil Karel Korb, rytíř z Weidenheimu, jenž byl od roku 1879 rakouským ministrem a moravským zemským místodržitelem.
20. století
Na počátku 20. století Záběhlice patřily do politického okresu vinohradského. V té době byl zámek znovu zpustlý. V roce 1907 jej zakoupil velkostatkář Václav Černý a následně opravil.
V dobách socialismu byla zeď zámecké zahrady pobořená a zahrada volně přístupná. Restituovaný objekt byl navrácen rodině původních majitelů a slouží dnes jako administrativní objekt, sídlo zde mají různé firmy.
Pověsti
Podle pověsti se na záběhlickém zámku často zjevovala bílá paní. Vyhnaly ji odtud teprve velké zvony, pořízené do kostela Narození Panny Marie, jejichž zvuk bílá paní nedokázala snést a navždy zmizela.[2]
Reference
- Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-03-23]. Identifikátor záznamu 152834 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
- STEJSKAL, Martin; MARENČIN, Albert. Labyrintem tajemna. Praha: Paseka, 1991.
Literatura
- HOLEC, František aj. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Sv. 7, Praha a okolí. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1988. 221 s. S. 108.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl patnáctý, [Kouřimsko, Vltavsko, J.-z. Boleslavsko]. 2., nezm. vyd. V Praze: Šolc a Šimáček, 1927, [i.e. 1938]. 340 s. Digitalizovaný titul. S. 303-304. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Zámek Záběhlice na Wikimedia Commons