Juval Ne'eman

Narodil se v Tel Avivu ještě za dob britské mandátní Palestiny, střední školu absolvoval v patnácti letech a v téže době vstoupil do Hagany. Později vystudoval strojírenství na Techionu v Haifě. Během izraelské války za nezávislost sloužil u Izraelských obranných sil (IOS) jako zástupce velitele praporu, později jako operační důstojník v Tel Avivu a velitel brigády Givati. Po válce, v letech 1952 až 1954 sloužil jako zástupce velitele operačního oddělení Generálního štábu a velitel oddělení plánování IOS. V této roli pomohl zorganizovat izraelskou armádu v armádu založenou na rezervistech, vypracovat systém mobilizace a sepsal první návrh izraelské obranné doktríny. V letech 1958 až 1960 byl izraelským vojenským atašé ve Spojeném království, kde studoval na Imperial College London v doktorském studiu fyziku pod školitelem, kterým byl nositel Nobelovy ceny za fyziku Abdus Salam. V roce 1961 byl demobilizován z armády v hodnosti plukovníka.

Jedním z Ne'emanových největších úspěchů ve fyzice byl z roku 1961 jeho objev klasifikace hadronů přes SU(3) aroma symetrie, dnes známý jako Eightfold Way, kterou nezávisle na něm navrhl Murray Gell-Mann. Tato SU(3) symetrie položila základ kvarkového modelu, který navrhl Gell-Mann a George Zweig v roce 1964 (nezávisle na sobě).

Ne'eman byl zakladatelem Školy fyziky a astronomie při Telavivské univerzitě, kterou v letech 1965 až 1972 vedl, dále v letech 1971 až 1975 zastával funkci prezidenta Telavivské univerzity a v letech 1979 až 1997 post ředitele Sacklerova institutu vyšších studií. V letech 1968 až 1990 byl rovněž ředitelem Centra částicové teorie při University of Texas. Byl silným zastáncem významu vesmírného výzkumu a satelitů na budoucí izraelskou ekonomiku a bezpečnost, a z toho důvodu v roce 1983 založil Izraelskou kosmickou agenturu, kterou vedl prakticky až do své smrti. V letech 1965 až 1984 vedl komisi atomové energie a zastával funkci vědeckého ředitele jaderného výzkumného centra v Soreku. V letech 1974 až 1976 byl vrchním vědcem na ministerstvu obrany.

Koncem 70. let se stal jedním ze zakladatelů strany Techija, která vznikla odštěpením od vládnoucího Likudu. Toto štěpení bylo protestem vůči podpoře mírových dohod z Camp Davidu ze strany premiéra Menachema Begina, které vedly k mírové smlouvě s Egyptem a v důsledku k evakuaci izraelských osad na Sinajské poušti. Poprvé byl poslancem Knesetu zvolen ve volbách v roce 1981, ve kterých Techija získala tři poslanecké mandáty. Strana se stala součástí Beginovy koaliční vlády zhruba rok po volbách a Ne'eman byl jmenován ministrem vědy a rozvoje (pozdější název funkce je ministr vědy a technologie).

Svůj poslanecký mandát si udržel i po následujících volbách v roce 1984, po nichž však již Techija nebyla součástí vlády národní jednoty vytvořené mezi Likudem a Ma'arachem. Zpět do vlády se strana nedostala ani po volbách v roce 1988. Na svůj poslanecký mandát Ne'eman rezignoval 31. ledna 1990 a na jeho místo nastoupil Geršon Šafat. V červnu téhož roku se však Techija stala vládní stranou poté, co Ma'arach koaliční vládu opustil. Ne'eman byl následně jmenován ministrem energetiky a infrastruktury a ministrem vědy a technologie, a to přesto, že nebyl poslancem Knesetu. O ministerské funkce přišel po volbách v roce 1992, po nichž odešel z politiky.

Zemřel 26. dubna 2006 ve věku 80 let v Tel Avivu v důsledku akutní mozkové mrtvice. Zanechal po sobě manželku Dvoru, syna, dceru a sestru Rut Ben Jisra'el. Je pohřben na Trumpeldorově hřbitově v Tel Avivu.

• V roce 1969 byla Ne'emanovi udělena Izraelská cena za přínos na poli přesných věd (Ne'eman cenu v roce 1992 vrátil na protest proti jejímu udělení Emilu Habíbímu).
• V roce 1970 byla Ne'emanovi udělena Cena Alberta Einsteina za jeho jedinečný přínos v oblasti fyziky.
• V roce 2003 byla Ne'emanovi udělena cena EMET za umění, vědu a kulturu, a to za průkopnický přínos v dešifrování atomového jádra a jeho složek a za Ne'emanův mimořádný vědecký přínos rozvoji subatomární fyziky v Izraeli.

Mimo to mu byla udělena ocenění College de France Medal a Officer's Cross of the French Order of Merit (Paříž, 1972), Wigner Medal (Istanbul-Austin, 1982), Birla Science Award (Hyderabad, 1998) a další ceny a čestné doktoráty na univerzitách v Evropě a Spojených státech.[1]