Yellowstonská kaldera

Yellowstonská kaldera je sopečná kaldera a supervulkán v národním parku Yellowstone, na severozápadě státu Wyoming, v USA. Hlavní rysy kaldery měří asi 55 × 72 km. [pozn. 1] Obrovská vulkanická struktura vznikla prostřednictvím posledních třech super-erupcí: Huckleberry Ridge Tuff (před 2,1 miliony let), Mesa Falls (před 1,3 miliony let) a Lava Creek (před 630 000 lety).

Yellowstonská kaldera
Severovýchodní část kaldery s řekou Yellowstone River protékající Hayden Valley.
Vrchol2 805 m n. m.
Poloha
SvětadílSeverní Amerika
StátUSA USA
PohoříSkalnaté hory
Souřadnice44°24′ s. š., 110°42′ z. d.
Yelowstonská kaldera
Nejsnazší trasaAutem / autobusem / pěšky
Typsupervulkán
Erupcepřed 630 000 lety
PovodíYellowstone
(přítok Mississippi)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Posun místa za posledních 16 miliónů let
Proxy data teplot z Antarktidy z období za posledních 800 tisíc let neprokazují (s rozlišením lepším než 1000 let),[1] že by nastala globální sopečná zima doprovázená globálním poklesem teplot.

V 80. letech byla kaldera zmapována na základě leteckého snímkování NASA, kde její rozměr byl naměřen zhruba 45 × 85 km.[2] Jedná se o činnou sopku, která za poslední dva miliony let několikrát vybuchla. Výbuch před přibližně 640 tisíci lety měl stupeň VEI 8. Asi se jednalo o dvojitý výbuch.[3] Teplota vody se na jednom vzdáleném místě snížila o 3 °C.[4] Aktivita je důsledkem rozlomení oceánské desky a jejího podsunutí pod americkou pevninu před přibližně 30 milióny let.[5]

Původ horké skvrny

Horká skvrna je místo v astenosféře (hloubka 80–220 km), kde se shromažďuje magma a stoupá vzhůru k zemskému povrchu. Nicméně zdroj této skvrny je stále nejasný. Někteří geovědci předpokládají, že yellowstonská horká skvrna je důsledkem lokální interakce mezi místními podmínkami v litosféře a plášťovou konvekcí ve svrchním zemském plášti. Jiná část odborníků se domnívá, že původ je naopak až ve spodním zemském plášti (plášťový chochol). V minulosti mohly být nedaleké trapy v povodí řeky Columbie součástí stejné horké skvrny. V období před 17–14 miliony let došlo v jejím povodí k rozsáhlému bazaltovému výlevu o objemu ~174 300 km³. Yellowstonská skvrna se neustále posouvá severovýchodním směrem, přičemž v době před 16 miliony let se nacházela ve stejném místě, kde se onen masivní výlev odehrál.

Alternativní teorie z roku 2018, navržená Virginskou polytechnickou univerzitou, s plášťovým chocholem nepočítá. Docentka geofyziky Ying Zhou dodává: „Neexistují důkazy o teplu proudícím ze zemského jádra, které by dodávalo energii sopce v Yellowstonu. Místo toho naše představa o podzemí ukazuje, že Yellowstonský vulkán vznikl v důsledku zanoření obrovské oceánské desky pod západní Spojené státy americké před 30 miliony let.“ V hloubce 400–650 km pod současnou kaskádovou linií sopek leží tedy abnormální podzemní struktura. Zanořená oceánská deska, zvaná Farallonská, se rozpadla na kusy, z nichž některé začaly klesat hlouběji do zemského pláště a vytlačovat horké horniny nahoru. Díky vzhůru proudící energii vznikly před 16 miliony let první vulkány.[6][7]

Potenciální hrozby

Yellowstonský supervulkán stále disponuje velkou magmatickou komorou, takže erupce v budoucnu by měly být teoreticky možné. Nicméně Americký úřad geologického průzkumu (USGC) výraznější erupci v dohledné době neočekává. Spíše počítá s hydrotermálními explozemi a se středně silnými až silnými zemětřeseními. V současné době je aktivita spíše na ústupu.[8]

Zemětřesení

Tektonické a sopečné pochody způsobí v oblasti zhruba 1–2 tis. otřesů za rok. Většina z nich je malá, zpravidla nedosahujíc více než 3,0 stupňů Richterovy stupnice. Příležitostně může dojít k nárůstu seismické činnosti. Například v roce 1985 se v průběhu několika měsíců zaznamenalo více než 3 tis. otřesů, přičemž v letech 1983–2008 vědci detekovali přes 70 menších zemětřesných rojů. USGC k tomu dodává, že jejich původ jsou tektonického původu (lokální zlomy) než pohybem magmatu.

V prosinci 2008 se situace opakovala. Pod severozápadním okrajem Yellowstonského jezera bylo během sedmi dnů zjištěno přes 500 otřesů a nejsilnější z nich měl 3,9 stupňů. Další zemětřesný roj se objevil o dva roky později v časovém rozmezí mezi zemětřesením na Haiti a zemětřesením v Chile. 30. března 2014 zasáhl národní park v Yellowstonu zemětřesení o síle 4,8 stupňů Richterovy stupnice, což je nejsilnější od února 1980. Během února 2018 se detekoval další roj s více než 300 otřesy.

Kinematografie
  • Supervulkán (2005) – dokumentární drama od britské BBC rekonstruuje průběh fiktivní erupce v blízké budoucnosti.
  • 2012 (2009) – jedna z katastrof, jež se ve filmu od režiséra Rolanda Emmericha objeví, je právě erupce Yellowstonu ačkoliv její vyobrazení je zcela fiktivní a neodpovídá vědeckým poznatkům.

Poznámky
  1. Stav zjištěn při geologické průzkumné práci prováděné Bobem Christiansenem z United States Geological Survey v 60. a 70 letech 20. století.

Reference
  1. https://www.ncdc.noaa.gov/paleo-search/study/6080 - EPICA Dome C - 800KYr Deuterium Data and Temperature Estimates
  2. TOMANOVÁ, Libuše. Pod Yellowstonem tiká časovaná bomba Země. iDNES.cz [online]. iDnes, 2007-02-13 [cit. 2018-01-14]. Dostupné online.
  3. https://www.sciencedaily.com/releases/2017/10/171026085804.htm - Yellowstone spawned twin super-eruptions that altered global climate
  4. https://gsa.confex.com/gsa/2017AM/webprogram/Paper306169.html - Santa Barbara Basin Sediment Record of Volcanic Winters Triggered by Two Yellowstone Supervolcano Eruptions at 639 KA
  5. https://phys.org/news/2018-07-yellowstone-super-volcano-history-previously-thought.html - Yellowstone super-volcano has a different history than previously thought
  6. https://ui.adsabs.harvard.edu/abs/2018NatGe..11..449Z/abstract
  7. http://www.akademon.cz/Article/Detail?name=Supervulkan%20nevznikl%20standardne&source=0718
  8. https://phys.org/news/2020-06-discovery-ancient-super-eruptions-yellowstone-hotspot.html - Discovery of ancient super-eruptions indicates the Yellowstone hotspot may be waning

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.