Wilhelm Eduard Weber
Wilhelm Eduard Weber (24. října 1804, Wittenberg – 23. června 1891, Göttingen) byl německý fyzik. Společně s Carlem Friedrichem Gaussem vynalezl elektromagnetický telegraf. Společně ho zkonstruovali roku 1833 na univerzitě v Göttingenu, kam Gauss Webera pozval roku 1831, aby se zde stal již v sedmadvaceti letech profesorem fyziky.
Wilhelm Eduard Weber | |
---|---|
Narození | 24. října 1804 Lutherstadt Wittenberg |
Úmrtí | 23. června 1891 (ve věku 86 let) Göttingen |
Místo pohřbení | Stadtfriedhof Göttingen |
Bydliště | Pruské království |
Alma mater | Univerzita Martina Luthera Univerzita v Göttingenu |
Povolání | fyzik, vysokoškolský učitel a filozof |
Zaměstnavatelé | Lipská univerzita Univerzita v Göttingenu Univerzita Martina Luthera |
Ocenění | zahraniční člen Královské společnosti (1850) Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1859) Copleyho medaile (1859) Matteucciho medaile (1879) Cotheniova medaile (1879) … více na Wikidatech |
Funkce | profesor |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
V mládí se věnoval zvláště akustice, ale nakonec, pod Gaussovým vlivem, napsal řadu významných prací zejména o elektromagnetismu, elektrických veličinách a geomagnetismu. Vybudoval dodnes platný systém elektrických měr. Roku 1856 spolu s Rudolfem Kohlrauschem nastolil tezi, že některé elektromagnetické jednotky se pohybují rychlostí světla, to velmi ovlivnilo Jamese Clerka Maxwella v jeho názoru, že viditelné světlo je příčné elektromagnetické vlnění.
Jeho jméno nese jednotka soustavy SI udávající magnetický indukční tok – weber. Roku 1859 získal Copleyho medaili, v roce 1879 Cotheniovu medaili.
I jeho dva bratři byli vědci, Wilhelm s nimi napsal některé společné práce. Starší bratr Ernst Heinrich Weber byl autorem tzv. Weber-Fechnerova zákona, mladší bratr Eduard Friedrich Weber byl fyziolog a Wilhelm spolu s ním studoval chůzi.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Wilhelm Eduard Weber na Wikimedia Commons
- Heslo v encyklopedii Britannica (1911)
- Heslo v New International Encyclopædia (1905)
- Profil na Conventer.cz