Wenzel Seifert

Profesí byl poštmistr ve Stodu.[4] Absolvoval školu technického směru a působil pak ve Stodu a okolí jako stavební mistr. Později nastoupil na pozici poštmistra, kterou zastával po více než 40 let. Angažoval se ve veřejném životě a zasloužil se o rozvoj rodného města. Podílel se na vzniku a následném řízení akciového pivovaru. Byl ředitelem stodské spořitelny a záložny. Dlouhodobě, až do doby dva roky před svou smrtí, zastával funkci okresního starosty. Za zásluhy mu byl udělen Řád Františka Josefa (rytířský kříž).[5]

Po obnovení ústavního života v Rakouském císařství počátkem 60. let 19. století se zapojil i do zemské a celostátní politiky. V zemských volbách v Čechách v roce 1861 byl zvolen v kurii venkovských obcí (volební obvod Plzeň – Touškov – Stříbro – Stod) do Českého zemského sněmu jako oficiální kandidát německého volebního výboru.[6][7] Mandát obhájil v témže obvodě zemských volbách v lednu 1867[8] i v krátce poté konaných volbách v březnu 1867.[9]

V téže době také zasedal v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), kam ho vyslal zemský sněm roku 1867 (tehdy ještě Říšská rada nevolena přímo, ale tvořena delegáty jednotlivých zemských sněmů). Z důvodu jaterního onemocnění složil slib až 5. července 1867.[10] Politicky náležel k takzvané Ústavní straně (liberální německá formace podporující centralistický model rakouského státu) a měl blízko k jednomu z jejích předáků Eduardu Herbstovi.[5]

Zemřel po delší nemoci v prosinci 1889[5] a byl pohřben ve Stodě.

* Poznámka: Nezaměňovat s Wenzelem Seifertem (1832–1909), starostou Krásné Lípy v severních Čechách,[4] který na konci 19. století rovněž zasedal v Českém zemském sněmu.[11]