Wenzel Gebler

Profesí byl stavebním mistrem v Kraslicích a těšil se dobré pověsti.[3] V roce 1894 prováděl stavbu střechy zdejšího kostela Božího Těla.[4])

Ve volbách v roce 1895 byl zvolen v kurii venkovských obcí (volební obvod Kraslice, Nejdek) do Českého zemského sněmu.[5] Rezignoval, ale opětovně byl zvolen roku 1899.[6]

Na konci 19. století se zapojil i do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1897 byl zvolen za městskou kurii, obvod Falknov, Loket, Horní Slavkov atd. Rezignace na mandát byla oznámena na schůzi 21. března 1898. V Říšské radě ho po rezignaci nahradil Johann Laurenz Hofer.[7] Profesně se k roku 1897 Gebler uvádí jako stavební mistr z Kraslic.[8] Uvádí se jako německý nacionál (takzvaná Německá lidová strana.[5][3]

Již během vystupování na zemském sněmu a Říšské radě budilo jeho excentrické chování pozornost a podezření na duševní poruchu.[3] Už například v listopadu 1896 ho v Praze v ulici Na Příkopě, kam mířil na sjezd německých agrárníků, postihl záchvat, při kterém upadl na zem, kopal okolo sebe a byl nepříčetný.[9] Později se jeho psychiatrické potíže prohlubovaly a byl opakovaně hospitalizován. Počátkem 20. století se přestěhoval z Kraslic do Falknova. V únoru 1907 zde byl zatčen poté, co během jednoho dne vystřelil asi 60 nábojů, a převezen do léčebny v Dobřanech. V jeho domě se našlo mnoho zbraní a asi 500 nábojů.[3]