Wendelin Foerster

Wendelin Foerster či Wendelin Förster (10. února 1844 Vlčice[1] – 18. května 1915 Bonn) byl rakouský filolog, romanista, odborník zejména na starou francouzštinu a dílo Chrétiena de Troyes.[2] Narodil se v Česku, v obci Vlčice v dnešním okrese Jeseník. Filologii vystudoval na univerzitě ve Vídni, doktorát získal roku 1872. Byl žákem Johannese Vahlena. Po studijní cestě do Paříže získal ve Vídni habilitaci a v roce 1874 se stal profesorem na pražské univerzitě.[3] O dva roky později byl jmenován řádným profesorem na univerzitě v Bonnu jako nástupce Friedricha Christiana Dieze. V Bonnu i zemřel. Jedním z jeho pozoruhodných úspěchů bylo definitivní potvrzení bretaňského původu artušovské legendy.

Wendelin Foerster
Narození10. února 1844
Vlčice
Úmrtí18. května 1915 (ve věku 71 let)
Bonn
Povoláníjazykovědec, profesor a romanista
Alma materVídeňská univerzita
Témataromanistika
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hlavní díla
  • Aiol et Mirabel und Elie de Saint-Gille (1876–1882)
  • Li Chevaliers as deus espees (1877)
  • Altfranzösische Bibliothek I.-XI. (1879–87)
  • Romanische Bibliothek I.-XI. (1888–1913)
  • Die sämmtlichen Werke von Christian von Troyes, I.-IV. (1884–99)
  • Wörterbuch zu Christian von Troyes (1914)

Reference
  1. Foerster, Wendelin – Romanistenlexikon. lexikon.romanischestudien.de [online]. [cit. 2017-11-13]. Dostupné online. (německy)
  2. http://www.treccani.it/enciclopedia/wendelin-forster/
  3. Förster, Wendelin / The New International Encyclopædia. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.