Vambeřice

Polský název byl vytvořen až po 2. světové válce a pochází od českého jména lokality, kterou používají poutníci z Čech a Moravy. Český název vznikl prostřednictvím formy Valbeřice z německého jména Albendorf.

Vznik svatyně na tomto místě souvisí s legendou ze 12. století. Podle ní měl nevidomý Jan z Ratna na místě svatyně znovu získat zrak. Následně se mu zjevila postava Panny Marie. Počátkem 18. století byla zbudována barokní svatyně Matky Boží. V 19. století byly Vambeřice častým cílem náboženských poutí i z českých zemí, proto se o nich např. ve svých poznámkách zmiňuje Alois Beer.[1] V roce 1936 kostel získal titul menší baziliky.

Bazilika Matky Boží je zajímavou barokní architekturou ochozů kolem oválné lodi a 11 kaplí. Uvnitř se nachází soška Panny Marie z lipového dřeva datovaná na 13. nebo 14. století, která byla korunována v roce 1980.

Bazilika se tyčí nad nevelkým náměstím, ze kterého k ní vede 57 schodů se symbolickým významem: 9 (počet andělských chórů) + 33 (věk Ježíše Krista v okamžiku ukřižování) + 15 (věk Panny Marie v okamžiku početí Ježíše Krista). Z iniciativy tehdejšího majitele Vambeřic Daniela Osterberga zde od konce 17. století do století 19. vznikala kalvárie s asi 100 kaplemi, kapličkami a 12 bránami.

Potok protékající vsí se jmenuje Cedron, názvy okolních vrchů odkazují na biblickou tematiku – Tábor, Sion, Oreb (polsky Tabor, Syjon, Horeb). Symbolika odkazuje na Jeruzalém z dob života Ježíše.

Ve Vambeřicích se nachází pohyblivý betlém z roku 1882 s více než 800 figurkami, zhotovený místním hodinářem Longinem Wittigem, regionální minimuzeum a zvěřinec.

• Arno Herzig, německý historik

• 
  Jedna z 12 bran
• 
  Bazilika se schodištěm