Walter Jumo IV C

Walter Jumo IV C byl kapalinou chlazený, letadlový dvoudobý vznětový, řadový šestiválec s protiběžnými písty. Byl vyroben podle německé licence Junkers (Jumo 4) Akciovou společností Walter, továrnou na automobily a letecké motory v Praze XVII – Jinonicích.[1]

Typový list, Walter Jumo IV C, list 1
Walter Jumo IV C
Walter Jumo IV C
Typřadový letecký motor
VýrobceWalter Jinonice
Konstruktérlicence Junkers Jumo 4
První rozběh1932
Vyrobeno kusů?
Další vývojJunkers Jumo 205

Vznik a vývoj

Továrna Walter začala zkoušet dieselové, letecké motory kolem roku 1930. Při experimentech s leteckými motory na těžká paliva byl sledován vývoj tohoto problému v zahraničí. Tento vývoj za hranicemi šel však rychleji, než zkoušky prováděné v Jinonicích. V roce 1931 bylo rozhodnuto vlastní vývoj zastavit a pořídit takový typ motoru prostřednictvím licence.[2]

Jako první „diesel“ byl vybrán americký motor, který se v Jinonicích měl vyrábět pod označením Walter Packard Diesel (1932)[3] o nominálním výkonu 165 kW/225 k. Licence od Packardu (Packard Motor Car Co.) dovolovala vyrábět tyto motory v Československu a také v Jugoslávii. Motor byl určen pro dopravní i vojenské letectví. Za podobných podmínek byla uzavřena i smlouva s Junkersem (Junkers Motorenbau GmbH Dessau) na motor řady Jumo (Jumo 4 / Jumo 204), která však platila pouze pro výrobu a použití v Československu.[4] Rok předtím (1931) zakoupila továrna Walter licence na automobilové, vznětové motory Junkers SA 9 a SA 12, které byly v letech 1932–1936 úspěšně vyráběny a montovány do nákladních automobilů Walter Diesel o nosnosti 5 resp. 3 tuny. Do podvozku Walter Ideal byl montován silnější SA 12 o výkonu 58,8 kW (80 k), do podvozku Walter PN potom slabší SA 9 o výkonu 40,4 kW (55 k).[5]

Za hlavní přednosti leteckého vznětového motoru byly vyzdvihovány: bezpečnost proti požáru, ekonomie ve spotřebě i v ceně paliva, malý úbytek výkonu s výškou (asi dvakrát menší než u „výbušných“ motorů s karburátory) a žádné rušení radiových přijímačů.[6]

Motor byl uváděn výrobcem mezi vyráběnými typy, i monografie[7] jej uváděla jako v licenci vyráběný, ale podle všeho však tento vznětový motor nebyl v Jinonicích vyráběn, protože o motor žádný letecký výrobce z Československa neprojevil zájem.[8]

Walter Junkers 720 HP (Letectví, leden 1932)

Popis motoru

Motor používal dvoudobý cyklus se šesti válci a 12 písty v protilehlé konfigurace (boxer). Měl motorovou skříň odlitu z hliníkové slitiny (silumin). Válce byly z oceli, písty ze slitiny hliníku. Šestkrát zalomený klikové hřídele byly obrobeny z jednoho kusu oceli Poldi Victrix Special. Oba klikové hřídele (horní a dolní) byly uloženy v kuličkových ložiskách a navzájem spojeny. Duté ojnice kruhového průřezu byly z chrom-niklové oceli. Rozvod byl řešen pístem, který odkrýval otvory ve stěnách válce.[9] Během pracovního cyklu se písty pohybovaly směrem k sobě. Sací a výfukové otvory byly duplikovány na obou koncích bloku. Na válec byly dvě vstřikovací čerpadla ovládaná vačkou, z nichž každá napájela dvě trysky, celkem čtyři trysky na válec.

Startování motoru se provádělo stlačeným vzduchem. Mazání jedním sacím a dvěma kolečkovými čerpadly bylo cirkulační, pod tlakem se suchou skříní. K mazání se používal letecký minerální olej.[9]

Použití

Konstruktéři k tomuto typu motoru neměli valné důvěry. Shodli se, že se neosvědčil a nepřesvědčil, jako ostatně většina leteckých vznětových motorů (např. motory Československé zbrojovky Brno vlastní konstrukce ZOD-240 a ZOD-260 z let 1933–1938).[1] Originální motor Junkers Jumo 4/Jumo 204 byl úspěšně aplikován asi na 5 typech letounů, z toho na čtyřech Junkers. Až do roku 1939 jej například využívala na letounech Junkers G 24 letecká společnost Lufthansa.

Specifikace

Údaje dle [7][9]

Technické údaje
  • Typ: šestiválcový dieselový kapalinou chlazený letecký motor
  • Vrtání: 120 mm
  • Zdvih: 2 × 210 mm
  • Objem válců: 28 500 cm3
  • Délka motoru: 1700 mm
  • Výška motoru: 1600 mm
  • Šířka motoru: 510 mm
  • Hmotnost motoru: 800 kg
  • Kompresní poměr: 16,6:1
  • Převod na vrtuli: 1:1,44, nominální obrátky vrtule 1180 ot/min

Součásti
  • Plnění válců: přímé vstřikování, 12 × vstřikovací pumpa (2 na válec)
  • Palivo: motorová nafta (těžký olej)
  • Mazání: tlakové se suchou skříní
  • Chladicí soustava: chlazení vodou
  • Spotřeba paliva: 165 g·h−1·k−1 / 224 g·h−1·kW−1
  • Spotřeba oleje: 12–14 g·h−1·k−1 / 16,3–19,0 g·h−1·kW−1

Výkony
  • Nominální výkon: 600 k/441 kW při 1700 ot./min.
  • Maximální výkon: 720 k/529 kW při 1800 ot./min.
  • Specifická hmotnost: 1,33 kg/k, 1,81 kg/kW
  • Specifický výkon: 21,1 k/l, 15,5 kW/l

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Junkers Jumo 204 na anglické Wikipedii.

  1. NĚMEČEK, Václav. Československá letadla I (1918-1945). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. 368 s. S. 223, 229–230.
  2. KUMPERA, Teny ing. Do nového roku 1932. Letectví. Leden 1932, roč. XII. (1932), čís. 1, s. 13. Dostupné online.
  3. WALDHÜTTER, Fr. ing. Letecký motor Packard-Diesel. Letectví. Květen 1930, roč. X. (1930), čís. 5, s. 174–179. Dostupné online.
  4. Československo získává výhradní licence. Letectví. Leden 1932, roč. XII. (1932), čís. 1, s. 14–15. Dostupné online.
  5. KUBA, Adolf. Automobil v srdci Evropy. I. vyd. Praha: NADAS, 1986. 312 s. S. 307.
  6. MAYER, O. ing. Letecká perspektiva. Letectví. Říjen 1937, roč. XVII. (1937), čís. 10, s. 462–465. Dostupné online.
  7. POCHOP, Ladislav. Dvoudobé vznětové letecké motory. I. vyd. Brno: VUT, fakulta strojní, 2010. 69 s. S. 28–34, 67.
  8. Počet vyrobených motorů v závodě Jinonice dle typů do r. 1948, Publisher: Motorlet, n.p. Praha - Jinonice, 1949, In: Státní oblastní archiv v Praze (State Regional Archives in Prague), Archivní 4, 149 00 Praha 4, Fond Walter, a.s., No. NAD 1914
  9. Katalog motorů Walter a jejich použití na letadlech, Publisher: Akciová společnost Walter, továrna na automobily a letecké motory, Vol. 1933, 140 p., p. C1 (1-2)

Literatura
  • GUNSTON, Bill. World encyclopedia of aero engines : from the pioneers to the present day —  5. ed., Sparkford: Stephens, 2006., 260 S., ISBN 075094479X
  • KAY, Antony L., Junkers aircraft and engines 1913–1945, London: Putnam Aeronautical Books, 2004 ; 286 S., ISBN 0-85177-985-9
  • KOCÁB, J., ADAMEC, J. Letadlové motory, I. vyd. Praha: KANT, 2000, ISBN 80-902914-0-6
  • PILÁT, Zdeněk. Naše letecké motory. Letectví a kosmonautika. Roč. LX, čís. 5–10.
  • MCLANAHAN, Craig J., Diesel Aircraft Engines: A Delayed Promise from the 1930's, SAE International, Vol. 108, Section 1: JOURNAL OF AEROSPACE (1999), pp. 1103–1112

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.