Walter Atlas
Walter Atlas byl devítiválcový vzduchem chlazený hvězdicový motor. Vznikl v roce 1930 a byl vyvinut Akciovou továrnou automobilů Josef Walter a spol. v Praze-Jinonicích.[1]
Atlas | |
---|---|
Hvězdicový devítiválec Walter Atlas | |
Typ | hvězdicový letecký motor |
Výrobce | Walter Jinonice |
Konstruktér | ing. František Barvitius |
První rozběh | 1930 |
Vyrobeno kusů | 1–2 prototypy |
Vznik a vývoj
Motor byl vyvinut pod vedením technického ředitele ing. Františka Barvitia. Měl z doposud vyráběných motorů v Jinonicích největší výkon, nominální 600 k (441 kW) při 1900 ot/min a ekvivalentní výkon až 750 k (551 kW) při hmotnosti 480 kg. Svými dimenzemi vrtání a zdvihu nepatřil do žádné z doposud vyráběných řad hvězdicových motorů Walter (řady s vrtáním 105 resp. 135 mm). Generální ředitel ing. Antonín Kumpera na valné hromadě společnosti J. Walter a spol. konané v dubnu 1931 směle prohlásil, že nový motor Atlas bude největším motorem světa, chlazený vzduchem.[2] Na jaře 1930 byl připraven pro interní, tovární zkoušky ve dvou variantách, a to buď s reduktorem anebo bez něj. Předběžně o něj byl vysloven zájem z italské strany, kde se připravovaly dva prototypy letounů, v nichž měl být motor zastaven.[3][4] Walter Atlas byl dle původních předpokladů předurčen pro stíhací letouny a měl nahradit zastarávající Walter Jupiter (1927–1932).[5]
Světovou premiéru si tento motor odbyl od 29. listopadu do 14. prosince 1930 na aerosalonu v Paříži (XII. mezinárodní letecká výstava), kde budil díky svému výkonu zaslouženou pozornost.[6] V květnu 1931 byl také vystaven na mezinárodní letecké výstavě ILIS ve Stockholmu společně s dalšími pěti "jinonickými" motory Vega, Venus, Mars, Regulus a Castor.[7] Jak poznamenal britský Flight, motory vypadají pozoruhodně a získávají na popularitě.[8] Naděje o prototypových, italských letounech se však nenaplnily. Ani žádná z československých leteckých továren o tento motor neprojevila zájem.
Popis
Díky své velikosti by se neobešel bez kapotáže (Townend Ring), aby byl co nejvíce snížen čelní odpor a tím i ztráta na výkonu a spotřebě paliva, která mohla činit až 25 %,[9] s čímž v Jinonicích neměli doposud zkušenosti. Mnohem závažnějších zkušeností však bylo nabyto při továrních zkouškách na zkušebně motorů.
Tento mohutný devítiválec byl z hvězdicových motorů Walter z hlediska zdvihového objemu (34 640 cm3 při vrtání 165 mm a zdvihu 180 mm) a i max. výkonu bezpečně největší a nejsilnější. Motor byl vyvíjen ve dvou verzích Walter Atlas I a Atlas I R.
Walter Atlas I při kompresním poměru 5,3:1 dosahoval nominálního výkonu 441 kW/600 k při 1900 ot/min a maximálního výkonu na zemi 478 kW/650 k při 1950 ot/min. Motorová skříň se skládala ze dvou hlavních částí a tří vík, všechny části byly odlity z hliníkové slitiny. Jako materiál kovaných válců byla použita speciální ocel Poldi, hlavy válců a písty byly z hliníkové slitiny. Jednou zalomený, dvoudílný klikový hřídel byl z oceli Poldi Victrix Special a byl uložen ve 3 válečkových ložiscích. Ojnice průřezu H byly z chromniklové oceli. Pohon ventilů zabezpečoval vačkový kotouč, zvedáky a tyčinky, 2 ventily na válec.[10]
Walter Atlas I R dosahoval při stejném kompresním poměru 5,3:1 nominálního výkonu 456 kW/620 k při 2000 ot/min a maximálního výkonu na zemi 529 kW/720 k při 2100 ot/min. Motor byl vybaven reduktorem s převodem na vrtuli 1:1,625, čímž nominální otáčky vrtule klesly na 1225 ot/min. Hmotnost kompletního motoru s nábojem vrtule a příslušenstvím vzrostla na 540 kg a délka motoru se prodloužila na 1666 mm. Oba motory byly startovány spouštěčem na stlačený vzduch Viet Eclipse G11 a používaly tehdy obvyklé palivo: směs benzín-benzol 1:1.[11]
Snaha dostat se zvětšováním zdvihového objemu válců k co největším výkonům touto cestou nebyla úspěšná. Byla zde již překročena rozumná mez, a to ve svém důsledku přineslo nepředvídané a prakticky neřešitelné těžkosti z hlediska chlazení, chodu a obsluhy. Z těchto důvodů nebyl vývoj motoru Atlas dokončen a koncem roku 1931 byl zcela zrušen.[1]
Snahu o výrobu motorů s co největším výkonem pak vyřešili v jinonické továrně nákupem licencí, podle nichž byly vyráběny motory Walter Merkur (1931–1939), Walter Mistral K 14 (1931–1938)[5] a později Walter Pegas (1933–1939) a Walter Mars 14 M (1937–1940).
Specifikace
Údaje motor Atlas I dle [1][10][12][13]
Technické údaje
- Typ: devítiválcový, vzduchem chlazený hvězdicový motor
- Vrtání: 165 mm
- Zdvih: 180 mm
- Objem válců: 34 640 cm3
- Max. průměr: 1470 mm
- Délka motoru: 1333 mm
- Hmotnost s vrtulovým nábojem: 480 kg
- Kompresní poměr: 5,3:1
Součásti
- Rozvodový systém: OHV, 2 ventily (sací a výfukový) na válec
- Plnění válců: kompresor
- Příprava palivové směsi: karburátor Zénith 75 DJ 656
- Zapalování: 2 magnety Scintilla GN9-DA
- Chladicí soustava: chlazení vzduchem
- Mazání: pod tlakem se suchou skříní, 2 čerpadla, nominální tlak oleje 2,5–4,5 kg/cm2
- Spotřeba paliva: 235 g·h−1·k−1 / 299 g·h−1·kW−1
- Spotřeba oleje: 15–20 g·h−1·k−1 / 20–27 g·h−1·kW−1
Výkony
- Nominální výkon: 600 k/441 kW při 1900 ot/min
- Maximální výkon: 650 k/478 kW při 1950 ot/min
- Specifická hmotnost: 0,8 kg/k, 1,1 kg/kW
- Specifická výkonnost: 17,3 k/l, 12,7 kW/l
Odkazy
Reference
- NĚMEČEK, Václav. Československá letadla I (1918-1945). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. 368 s. S. 219, 270–271.
- J. Walter a spol.. Lidové noviny. 30.4.1931, roč. 39. (1931), čís. 218, s. 10. Dostupné online.
- Nový motor fy. Walter a spol v Jinonicích. Letectví. Duben 1930, roč. 10. (1930), čís. 4, s. 144. Dostupné online.
- Nový Waltrův motor v zahraničních prototypních letadlech. Národní listy. 16.12.1930, roč. 70. (1930), čís. 344, s. 1. Dostupné online.
- našemu letectví. Letectví. Září 1931, roč. 11. (1931), čís. 9, s. 331. Dostupné online.
- Zahajujeme jedenáctý ročník .... Letectví. Leden 1931, roč. 11. (1931), čís. 1, s. 1–2. Dostupné online.
- SLAVÍK, K. "ILIS" letecká mezinárodní výstava ve Stockholmu 1931. Letectví. Červen 1931, roč. 11. (1931), čís. 6, s. 206–9. Dostupné online.
- I.L.I.S, The Stockholm International Aero Show (anglicky). Flight. 1931-05-22, roč. XXIII. (1931), čís. 21. (1169), s. 447–450. Dostupné online.
- VESELÝ, Prokop ing. Kapotování radiálních motorů. Letectví. Únor 1931, roč. 11. (1931), čís. 2, s. 52–3. Dostupné online.
- Katalog motorů Walter a jejich použití na letadlech, Publisher: Akciová společnost Walter, továrna na automobily a letecké motory, Vol. 1933, 140 p., p. A16/1-2
- Katalog motorů Walter a jejich použití na letadlech, Publisher: Akciová společnost Walter, továrna na automobily a letecké motory, Vol. 1933, 140 p., p. A17/1-2
- FLIEGER, Jan. Walter Atlas [online]. Nelahozeves: Občanské sdružení valka.cz, 28.11.2005 [cit. 2019-09-17]. Dostupné online.
- Letecké motory Walter. Letectví. Leden 1931, roč. 11. (1931), čís. 1, s. 18–19. Dostupné online.
Literatura
- Pilát, Zdeněk. Naše letecké motory, část 3. Letectví a kosmonautika 1984, č. 7
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Walter Atlas na Wikimedia Commons
- Walter Jinonice na web.archive.com