Walter Mars 14 M

Walter Mars 14 M byl dvouhvězdicový letecký motor vyráběný v Československu firmou Akciová společnost Walter, továrna na automobily a letecké motory v Praze - Jinonicích. Jednalo se o licenci motoru Gnome-Rhône 14M a typ byl třetím a posledním licenčním motorem francouzské firmy Gnome et Rhône vyráběný firmou Walter, která jím navázala na přechozí výrobu licenčních motorů stejné značky, Walter Jupiter (1927–1932) a Walter Mistral K 14 (1935–1938).[1]

Walter Mars 14 M
Walter Mars 14 M (1937)
Typhvězdicový motor
VýrobceWalter, a.s.
KonstruktérGnome et Rhône (Francie)
Vyrobeno kusů273
Výroba1937–1940
Vyvinut z motoruGnome-Rhône 14M Mars
VariantyWalter Mars 14 I-SR

Vznik a užití

Od roku 1937 byl v licenci firmy Gnôme Rhône vyráběn vzduchem chlazený dvouhvězdicový čtrnáctiválcový Mars 14 M (označovaný i jako Walter Mars 14 I-SR) s kompresorem a výkonem 580-680 k (426-500 kW)/4000 m, na svou dobu velmi moderní motor s poměrně malou čelní plochou (průměr 964 mm) a kompaktním uspořádáním. Jeho výroba skončila v roce 1940. Originální motor byl použit na několika typech francouzských a německých letadel během 2. světové války.

Třídílná motorová skříň Mars 14 M

Zadáním pro konstruktéra bylo navrhnout motor s velkým počtem malých a krátkých válců, který by při kompaktní konstrukci a relativně malém objemu válců měl vysoký specifický objemový výkon. Hmotnost motoru byla cíleně snížena rozsáhlým použitím součástí odlitých nebo vykovaných z lehkých slitin.[2] Hlavní období jeho výroby v Jinonicích byly roky 1939–1940 (tzn. již za okupace), což navíc představovalo vážný problém, protože Francie a nacistické Německo byly od 3. září 1939 ve válečném stavu. Došlo to až tak daleko, že situace vyprovokovala uvěznění a obvinění inženýra Paula-Louise Weillera z Gnome et Rhône. V prvé řadě se však projednával prodej licence do Japonska. Šetřením však bylo zjištěno, že převod licence motoru 14M do Japonska (a také do Československa) předcházel zákonnému nařízení zakazující tuto operaci.[3] Přes protesty francouzské tajné služby naštěstí pro Weillera případ skončil propuštěním v roce 1940.[4]

Kolik těchto motorů z Jinonic (v letech 1937–1940 bylo vyrobeno 273 ks[5]) létalo na německých letounech Focke-Wulf (Focke-Wulf Fw 189E), Gotha (Gotha Go 244), Henschel (Henschel Hs 129) a Messerschmitt (Messerschmitt Me 323) nelze z firemních podkladů zjistit.[1] Na všech těchto letounech byly motory Gnome-Rhône 14M, jejichž export z Francie do Německa byl po vypuknutí druhé světové války 1. září 1939 vyloučen. Až po vpádu Německa do Francie bylo v létě 1940 ukořistěno značné množství těchto motorů Gnome-Rhône 14M.

Walter Mars 14 M (1937)

Popis motoru

Třídílná kliková skříň, jejíž střední část nesla obě řady válců, byla vykována ze slitiny hliníku. Dvakrát zalomený klikový hřídel byl složen ze tří částí, přední a zadní část byla spojena středním ramenem a sevřena čepy. Na ocelové válce byly za tepla našroubovány žebrované hlavy z hliníkové slitiny. Vnitřní plochy válců byly nitridovány. Kované písty, rovněž ze slitiny hliníku, měly na vnitřní straně žebrování pro lepší odvod tepla.[6]

K přední přírubě klikové skříně byl přimontován reduktor (převod 17:12) s čelními satelity. Vrtulový hřídel byl ukončen normalizovaným drážkováním pro namontování vrtulové hlavy.

Vysokoobrátkový, rotační kompresor měl lopatkové kolo vykované z hliníkové slitiny a bylo uloženo v tlakovém a kluzných ložiscích. Karburátor s omezovačem (výškový korektor) byl připojen přímo k vstupnímu hrdlu kompresoru. Pumpy mazání (1× tlačná, 2× odčerpávací) byly smontovány v jeden, snadno vyjímatelný celek, který byl umístěn v zadním víku klikové skříně. Na tomto víku byly instalovány veškeré přístroje a příslušenství motoru.[2]

Použití Walter Mars 14 M

není známo

Hlavní technické údaje

Údaje dle[6][7]

  • Typ: čtrnáctiválcový dvouhvězdicový vzduchem chlazený hvězdicový motor opatřený reduktorem, přeplňovaný odstředivým kompresorem který byl poháněn převodem od klikového hřídele;
  • Vrtání: 122 mm
  • Zdvih: 116 mm
  • Zdvihový objem: 18,984 litru
  • Kompresní poměr: 6,50÷1
  • Průměr: 0,964 m
  • Délka: 1,282 m
  • Hmotnost: 420 kg, s tolerancí ± 2 %
  • Hmotnost s příslušenstvím: 440 kg, s tolerancí ± 2 %
  • Předepsané palivo: letecký benzín, min. 85 oktanů
  • Měrná spotřeba paliva: 280 g·h−1·k−1 (380 g·h−1·kW−1)
  • Příprava směsi: karburátorem Bronzavia s omezovačem

Součásti motoru

  • Ventilový rozvod: OHV, řízený vačkovým kotoučem; dva ventily na každý válec
  • Přeplňování: jednostupňovým odstředivým kompresorem, s jednorychlostním převodem
  • Startér: pneumatický
  • Mazání: tlakové, cirkulační se třemi pumpami (1× tlačná, 2× sací)
  • Čistič oleje: 2, na vstupu a výstupu z motoru
  • Převod na vrtuli: reduktor 17÷12 (převodový poměr 1,416 7)
  • Nominální otáčky vrtule: 2140 ot/min.

Výkony

  • Vzletový výkon: 700 k (514,85 kW) při 3030 otáčkách za minutu
  • Nominální výkon při zemi: 580 k (426,59 kW) při 3300 ot/min.
  • Nominální výkon ve výšce 4000 m: 680 k (500,14 kW)
  • Poměr max. výkonu a zdvihového objemu (litrový výkon): 36,87 k/l (27,12 kW/l)
  • Poměr hmotnosti a max. výkonu: 0,60 kg/k (0,816 kg/kW)

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Gnome-Rhône 14M na anglické Wikipedii, Gnome et Rhône 14M na francouzské Wikipedii a Walter Mars na anglické Wikipedii.

  1. DITTMAYER, Antonín. Podnikatelská historie společnosti Walter [online]. Praha: Walter Jinonice, 1996 [cit. 2019-06-23]. Dostupné online.
  2. Walter Mars 14. Bulletin Walter. Akciová společnost Walter, továrna na automobily a letecké motory, červenec (July), roč. 1937, čís. 4, s. 40.
  3. Jacques Mousseau, Le siècle de Paul-Louis Weiller, Stock, 1998
  4. Paul Paillole, Services Spéciaux 1935–1945, R. Laffont 1975
  5. Počty prodaných motorů Walter [online]. Praha - Jinonice: Walter Jinonice, 2009 [cit. 2019-06-23]. Dostupné online.
  6. SCHMID, J. ing. Motor Walter Mars 14 - 700 k. s.. Letectví. Říjen 1937, roč. XVII. (1937), čís. 10, s. 448–450. Dostupné online.
  7. Letecké vzduchem chlazené motory Walter. Bulletin Walter. 1938, roč. 1938, čís. Katalog, s. 60.

Literatura

  • Danel, Raymond and Cuny, Jean. L'aviation française de bombardement et de renseignement 1918–1940 Docavia n°12, Editions Larivière
  • Gunston, Bill (1989). World Encyclopaedia of Aero Engines (2nd ed.). Cambridge, England: Patrick Stephens Limited. p. 174. ISBN 978-1-85260-163-8.

Podobné motory

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.