Walter Mars 14 M

Od roku 1937 byl v licenci firmy Gnôme Rhône vyráběn vzduchem chlazený dvouhvězdicový čtrnáctiválcový Mars 14 M (označovaný i jako Walter Mars 14 I-SR) s kompresorem a výkonem 580-680 k (426-500 kW)/4000 m, na svou dobu velmi moderní motor s poměrně malou čelní plochou (průměr 964 mm) a kompaktním uspořádáním. Jeho výroba skončila v roce 1940. Originální motor byl použit na několika typech francouzských a německých letadel během 2. světové války.

Třídílná motorová skříň Mars 14 M

Zadáním pro konstruktéra bylo navrhnout motor s velkým počtem malých a krátkých válců, který by při kompaktní konstrukci a relativně malém objemu válců měl vysoký specifický objemový výkon. Hmotnost motoru byla cíleně snížena rozsáhlým použitím součástí odlitých nebo vykovaných z lehkých slitin.[2] Hlavní období jeho výroby v Jinonicích byly roky 1939–1940 (tzn. již za okupace), což navíc představovalo vážný problém, protože Francie a nacistické Německo byly od 3. září 1939 ve válečném stavu. Došlo to až tak daleko, že situace vyprovokovala uvěznění a obvinění inženýra Paula-Louise Weillera z Gnome et Rhône. V prvé řadě se však projednával prodej licence do Japonska. Šetřením však bylo zjištěno, že převod licence motoru 14M do Japonska (a také do Československa) předcházel zákonnému nařízení zakazující tuto operaci.[3] Přes protesty francouzské tajné služby naštěstí pro Weillera případ skončil propuštěním v roce 1940.[4]

Kolik těchto motorů z Jinonic (v letech 1937–1940 bylo vyrobeno 273 ks[5]) létalo na německých letounech Focke-Wulf (Focke-Wulf Fw 189E), Gotha (Gotha Go 244), Henschel (Henschel Hs 129) a Messerschmitt (Messerschmitt Me 323) nelze z firemních podkladů zjistit.[1] Na všech těchto letounech byly motory Gnome-Rhône 14M, jejichž export z Francie do Německa byl po vypuknutí druhé světové války 1. září 1939 vyloučen. Až po vpádu Německa do Francie bylo v létě 1940 ukořistěno značné množství těchto motorů Gnome-Rhône 14M.

Walter Mars 14 M (1937)

Třídílná kliková skříň, jejíž střední část nesla obě řady válců, byla vykována ze slitiny hliníku. Dvakrát zalomený klikový hřídel byl složen ze tří částí, přední a zadní část byla spojena středním ramenem a sevřena čepy. Na ocelové válce byly za tepla našroubovány žebrované hlavy z hliníkové slitiny. Vnitřní plochy válců byly nitridovány. Kované písty, rovněž ze slitiny hliníku, měly na vnitřní straně žebrování pro lepší odvod tepla.[6]

K přední přírubě klikové skříně byl přimontován reduktor (převod 17:12) s čelními satelity. Vrtulový hřídel byl ukončen normalizovaným drážkováním pro namontování vrtulové hlavy.

Vysokoobrátkový, rotační kompresor měl lopatkové kolo vykované z hliníkové slitiny a bylo uloženo v tlakovém a kluzných ložiscích. Karburátor s omezovačem (výškový korektor) byl připojen přímo k vstupnímu hrdlu kompresoru. Pumpy mazání (1× tlačná, 2× odčerpávací) byly smontovány v jeden, snadno vyjímatelný celek, který byl umístěn v zadním víku klikové skříně. Na tomto víku byly instalovány veškeré přístroje a příslušenství motoru.[2]

Walter Mars 14 M v leteckém muzeu Praha - Kbely

není známo

Údaje dle[6][7]

• Typ: čtrnáctiválcový dvouhvězdicový vzduchem chlazený hvězdicový motor opatřený reduktorem, přeplňovaný odstředivým kompresorem který byl poháněn převodem od klikového hřídele;
• Vrtání: 122 mm
• Zdvih: 116 mm
• Zdvihový objem: 18,984 litru
• Kompresní poměr: 6,50÷1
• Průměr: 0,964 m
• Délka: 1,282 m
• Hmotnost: 420 kg, s tolerancí ± 2 %
• Hmotnost s příslušenstvím: 440 kg, s tolerancí ± 2 %
• Předepsané palivo: letecký benzín, min. 85 oktanů
• Měrná spotřeba paliva: 280 g·h⁻¹·k⁻¹ (380 g·h⁻¹·kW⁻¹)
• Příprava směsi: karburátorem Bronzavia s omezovačem