Deutsch-Wagram
Deutsch-Wagram, obvykle jen Wagram (zastarale česky Ogruň[2]), je rakouské městečko ležící na potoce Russbachu asi 10 km severovýchodně od Vídně. Žije zde přibližně 8 700[1] obyvatel. Administrativně město patří do země Dolní Rakousy, okres Gänserndorf.
Deutsch-Wagram | |
---|---|
Radnice | |
znak | |
Poloha | |
Souřadnice | 48°17′58″ s. š., 16°33′52″ v. d. |
Nadmořská výška | 159 m n. m. |
Časové pásmo | SEČ/SELČ |
Stát | Rakousko |
Spolková země | Dolní Rakousy |
Okres | Gänserndorf |
Deutsch-Wagram | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 30,6 km² |
Počet obyvatel | 8 651 (2018)[1] |
Hustota zalidnění | 282,6 obyv./km² |
Správa | |
Status | město |
Starosta | Friedrich Quirgst (ÖVP) |
Oficiální web | www |
stadtgemeinde | |
Telefonní předvolba | 02247 |
PSČ | 2232 |
Označení vozidel | GF |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1258, z desátkového registru sepsaného v době, kdy rakouskému vévodství vládl český král Přemysl Otakar II. Název Wagram pochází z výrazu Wagenrand (kam dosahují vlny) – narážka na blízkost Dunaje. Od šestnáctého století se začal používat přídomek Deutsch-Wagram, protože většina obyvatel hovořila německy na rozdíl od nedalekého Chorvatského Wagramu (dnešní Eckartsau). Nevelká vesnice se proslavila v červenci 1809, kdy se zde odehrála důležitá bitva u Wagramu, v níž Napoleon Bonaparte porazil rakouská vojska a napravil tak porážku, kterou mu v bitvě u Aspernu uštědřil v květnu téhož roku arcivévoda Karel Ludvík.[3]
Význam Wagramu vzrostl po vybudování železniční stanice,[4] a zejména zbrojní továrny Glock, která je dosud zdejším hlavním zaměstnavatelem. V roce 1929 byla tato obec povýšena na městys, který se stal roku 1984 městem.
Wagram vstoupil do dějin jako koncové místo prvního zkušebního a ukázkového úseku první železnice v Rakousko-Uhersku i ve Střední Evropě – Severní dráhy Ferdinandovy, který byl otevřen již v listopadu 1837, dříve než byl 7. 7. 1838 dokončen a do provozu uveden celý první úsek Vídeň-Brno.
Současnost
Na úrodných sprašových půdách se daří pěstování chřestu a vinné révy.[5] Ve městě je železniční muzeum a památník bitvy u Wagramu. [6] Zdejším nejslavnějším rodákem byl odborník na elektrotechniku Johann Sahulka, bydlí zde tenista Jürgen Melzer a herečka Gabriela Hegedüsová. Partnerským městem Wagramu jsou Gbely.
Politika
Starostové
Seznam starostů:
- 1850–1860: Josef Wieland
- 1860–1864: Franz Wald
- 1864–1867: Franz Quirgst
- 1867–1876: Ferdinand Hager
- 1876–1879: Franz Mayer
- 1879–1888: Franz Schlederer
- 1888–1902: Anton Quirgst
- 1902–1908: Michael Wieland
- 1909–1914: Ferdinand Leeb
- 1914–1919: Franz Wieland
- 1919–1922: Leopold Bauer
- 1922–1924: Franz Deußner
- 1924–1928: Paul Schilder
- 1928–1930: Heinrich Widmayer
- 1930–1934: Anton Poppe
- 1934–1938: Heinrich Widmayer
- 1938–1945: Gustav Hettinger (1939–1944 vojenská služba)
- 1939–1941: Rudolf Puchner
- 1941–1944: Josef Emmerich Simkovics
- 1944–1945: Gustav Hettinger
- 1945–1962: Karl Stibernitz
- 1962–1982: Otto Hübner
- 1982–1998: Hans Muzik
- 1998–2001: Rudolf Melzer
- 2001–2005: Walter Wimberger
- od roku 2005: Friedrich Quirgst
Galerie
- Pomník padlým z roku 1809
Odkazy
Reference
- Einwohnerzahl 1.1.2018 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2018. Dostupné online. [cit. 2019-03-09]
- Železniční a národopisná mapa zemí koruny České a Rakouska-Uherska
- http://napoleonistyka.atspace.com/Battle_of_Wagram_1809.htm
- Archivovaná kopie. www.euregio-city.net [online]. [cit. 2011-07-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-08-28.
- Archivovaná kopie. www.veltlin.cz [online]. [cit. 2011-07-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-10-05.
- http://www.turistika.cz/mista/deutsch-wagram
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Deutsch-Wagram na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky