Vymývání mozku

Termín „brain-washing“ původně vznikl během studené války, kdy jej začala používat CIA jakožto označení některých čínských přesvědčovacích praktik. Poprvé ho použil Edward Hunter (kniha Brain-washing in Red China: the calculated destruction of men’s minds z roku 1951).[7] Tou dobou v USA probíhal projekt MKULTRA (ovlivňování mysli pomocí mučení, LSD a podobně)[8] a byly vydány romány 1984 či 451 stupňů Fahrenheita, které takovou praxi (propaganda) nastiňují.

V roce 1979 John Marks ve své knize The Search for the Manchurian Candidate napsal, že až do faktického skončení programu MKULTRA v roce 1963 výzkumní pracovníci agentury nenašli žádnou spolehlivou cestu k vymývání mozku jinou osobou, jelikož všechny experimenty v určité fázi vždy končily buď zaseknutím se subjektu, amnesií nebo katatonií, což znemožňovalo jakékoliv provozní využití.[9]

Původní teorie kontroly mysli je považována za pseudovědu.[5]

V roce 1987 odborníci spolu s American Psychological Association (pod intenzivním tlakem představitelů pro nová náboženská hnutí) odmítli hypotézy těch, kteří obvinili Církev sjednocení z vymývání mozků a nátlakového přesvědčování s tím, že jejich „závěry nemohou být považovány za vědecké v žádném myslitelném významu“.[10]

Od roku 1990 soudy Spojených států amerických důsledně odmítají svědectví o kontrole mysli či vymývání mozků (brainwashingu) s odůvodněním, že tyto teorie nejsou součástí přijímané vědy podle tzv. Frye standardu z roku 1923.[11] Navíc Ústava Spojených států amerických zaručuje svobodnou volbu víry, takže náboženské konverzi nemůže stát bránit.[12]

Užití výrazu brainwashing je často užíváno antikultovními hnutími, kteří tímto výrazem označují proces konverze k náboženskému hnutí. Český sociolog Dušan Lužný popisuje vidění brainwashingu jako interpretaci procesu konverze věřících ze strany antikultovních hnutí jako „hrubé zjednodušení celé problematiky, jež je dáno ideologickými pohnutkami autorů z řad antikultovních hnutí, kteří v neschopnosti vidět diferencovanou pluralitu žitých světů sjednocují svět do jednoduchých tendenčních pouček“.[13]

Z českých antikultovních hnutí o „nebezpečí brainwashingu“ mluví i Společnost pro studium sekt a nových náboženských hnutí,[14] kde se vedle pojmů „vymývání mozků“, „reforma myšlení“, popř. „kontrola mysli“ (mind control), objevuje termín „mentální programování“ proužívaný lékařem Prokopem Remešem.[15]

Americký psycholog Dick Anthony v kapitole 6 knihy „Misunderstanding Cults“ však uvádí, že termín „brainwashing“ má takové senzacionalistické konotace, že jeho užití poškozuje jakékoliv další vědecké zkoumání.[16]

Amnesty International upozornila v roce 2013 na případ, kdy čínská vláda oficiálně ukončila činnost převýchovných pracovních táborů (RTL - Re-education Through Labour) nazývaných též „brainwashing centra“, avšak tato změna je v mnoha případech pouze kosmetická a většina zařízení znovu otevřela a rozšířila svou činnost o „kurzy právní výchovy“, které jsou určeny především pro praktikující Fa-lun-kung, kteří jsou zde nuceni se vzdát své víry, často prostřednictvím mučení a jiného špatného zacházení.[17]

Některé případy držených rukojmích či vězňů, kteří přijmou názory svých věznitelů a jsou schopni je i milovat (což nazýváme Stockolmským syndromem) se mohou podobat brainwashingu. Často jsou citovány případy úspěšného brainwashingu u některých amerických zajatců z doby Korejské války. Podle psychologů ale (technicky vzato) oběť přijímá tyto cizí názory za své aktivně.[5]

Švédský psycholog Nils Bejerot popsal v roce 1973 známky chování rukojmích původního případu ve Stockholmu jako klasickou reakci brainwashingu.[18]

V roce 1976 použil termín Stockholmský syndrom ve spojitosti s brainwashingem právník F. Lee Bailey při obraně původně unesené Patty Hearst, která byla odsouzena za bankovní loupež se zbraní v San Francisku. Obhajoba byla založena na tvrzení, že P. Hearst měla vymytý mozek. Soud však takovou obhajobu odmítl a P. Hearst byla odsouzena k sedmiletému vězení.[18][19]

V případě kolonialismu je brainwashing citován v kontextu s vynucenou změnou kultury ať již například v Austrálii, nebo v Africe. Profesor Clive Whitehead ze Západoaustralské univerzity tvrdí, že původním obyvatelům Austrálie byly západními kolonizátory vymyty mozky aby zapomněli na svou kulturu a přijali západní kulturu.[20] Podobně Adolphe O. Amadi popisuje koloniální vymývání mozků v Africe, kde nevedlo pouze k akulturaci, ale i k sociální diskontinuitě.[21] Používané praktiky popisuje dopis belgického krále Leopolda II. koloniálním křesťanským misionářům.[22] Původní obyvatelé tak odmítali svou víru a konvertovali ke křesťanství.[23] V období, kdy Africké národy získaly nezávislost, bylo vymývání mozku spojováno s neokolonialismem a bývá také nazýváno „špiněním mozku“.[24]

Při popularizaci vědy bývá použit termín kontrola mysli pro pokusy s mimosmyslovou komunikací.[25] Avšak dle klubu skeptiků Sisyfos z neurovědeckého hlediska není možné mozek člověka cíleně řídit neboť neexistují žádné psychologické ani technické postupy, které by to umožnily.[5]

Noam Chomsky tvrdí, že masmédia používají vymývání mozků, aby se lidé podřídili zájmům velkých společností a nazývá to propagandistickým modelem firemních sdělovacích prostředků.[26] Chomsky také uvádí, že brainwashing je možný i při svobodě.[27]

Cambridge Dictionary uvádí brainwashing jako snahu přesvědčit druhého pomocí opakování, že dané sdělení je pravdou a současně zamezení přístupu k jiným informacím. Jako příklad slouží snaha vlády vymýt lidem mozek tak, aby si mysleli, že válka je nevyhnutelná.[6] Slovník Merriam-Webster navíc uvádí, že i přesvědčovací praktiky obchodníků mohou být považovány za vymývání mozků.[4] Slovník Collins Dictionary také uvádí, že i dril může být jedno ze synonym brainwashingu.[28]

• Antipsychiatrie
• Antikultovní hnutí
• Fake news
• Indoktrinace
• Manipulace
• Sekta

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vymývání mozku na Wikimedia Commons