Vyšný Komárnik

• 1600 – Fölsö Komornik
• 1618 – Felso Komarnik
• 1773 – Felső-Komárnyik, Felső-Komarnyik, Wissny Komarnik
• 1786 – Felschő-Komarnyik
• 1808 – Felső-Komárnik, Horní Komárnik
• 1863–1882 – Felsőkomárnik
• 1888–1902 – Felsőkomarnik
• 1907–1913 – Felsőkomárnok
• 1920 – Vyšný Komárnik
• 1927–1965 – Vyšný Komárnik, Vyšnyj Komarnik
• 1965 – Vyšný Komárnik (doposud)

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1600 pod názvem Fölsö Komornik.

Obec založili v letech 1573 až 1600. Patřila k Panství Makovica. Roku 1713–1714 byla zpustošena a opuštěná v důsledku předcházejících útoků polských ozbrojených skupin.

Památník Karpatsko-dukelské operace z roku 1962 v Dukelském průsmyku

Exponát vojenského sovětského letounu z druhé světové války severozápadně od obce Vyšný Komárnik

V roce 1713–1714 obec měla 25 domů a 164 obyvatel, v roce 1828 34 domů a 262 obyvatel, v roce 1940 v obci bylo 35 domů, ve kterých žilo 164 obyvatel, kteří se zaobírali zemědělstvím. V polovině 19. století obec postihlo vystěhovalectví.

V letech 1715–1720 se pro špatné hospodářské podmínky obec vylidnila. Její obyvatelé odešli za obživou do úrodnějších jižnějších krajů, kde byl po odchodu Turků nedostatek pracovních sil. Roku 1865 zde byla v provozu parní pila, která působila až do první světové války, kdy byla zničena. Vojenské operace rakousko-uherské armády neuchránily lidská obydlí, která lehla popelem. Také byla úplně zničena i dřevěná cerkva (řeckokatolický kostelík) z roku 1700, která by dnes patrně patřila mezi historické skvosty slovenské sakrální architektury.

Za první československé republiky obyvatelé pracovali v lesích a stále zde probíhalo značně intenzivní vystěhovalectví.

Obec leží v severní části Nízkých Beskyd, v nejzápadnější části Laborecké vrchoviny v malé kotlině, pramenné oblasti říčky Ladomirky při státní hranici s Polskem. V katastrálním území obce se nachází Dukelský průsmyk, který patří k nejnižším průchodům přes pohraniční hřeben Nízkých Beskyd, s nadmořskou výškou 502 metrů nad mořem. Členitý povrch katastru tvoří flyšové vrstvy s výskyty ropy, která se zde v minulosti pokusně těžila. V oblasti obce roste souvislý les s porostem buků, jedlí a bříz. V extravilánu obce se nacházejí mokřady o rozloze 10 000 m² v oblasti Salašiska.

Dřevěné kříže u cesty patří ke zvyklostem místních obyvatel.

Řeckokatolický dřevěný chrám svatých Kosmy a Damiána z roku 1924

Obec patřila do Šarišské župy a okresu Svidník. Po vzniku samostatného Československa v roce 1918 spadala pod Prešovský kraj a do svidnického okresu. Vznikem Východoslovenského kraje v roce 1960 byla jeho součástí a patřila do okresu Bardejov. Od roku 1968 do svidnického okresu. Po vzniku samostatné Slovenské republiky v roce 1993 a novém územněsprávním členění byla začleněna do Prešovského kraje a okresu Svidník.

Dřevěná stavba z roku 1924 byla postavena na místě starší dřevěné stavby pocházející z roku 1700 zničené v první světové válce. Kostel je zasvěcen byzantským světcům, bratrům léčitelům Kosmovi a Damiánovi (Cyrilovi a Metodějovi). Má velkou předsíň s hranolovou věží z exteriéru chráněnou vertikálními deskami. Ve věži jsou instalovány 4 zvony. Původ ikonostasu není znám. Jednotlivé ikony jsou součástí liturgie východní církve. Stavba chrámu je roubené konstrukce, věž sloupové konstrukce. Postavena je na nízkém kamenném základu. Chrám je trojdílný, trojprostorový, trojvěžový s třemi kovovými kříži. Vchod je situován ze západní strany přes předsíň. Chybí v něm chór. V půdorysu je nejširší chrámová loď. Zajímavosti u tohoto chrámu jsou vysoká okna ve svatyni a chrámové lodi.