Vrchbělá

Nejstarší písemné známky o osídlení území, pocházející z let 1337–1346, hovoří o obci zvané Dlouhá Doubrava. Jméno Vrchbělá se prvně objevuje v roce 1418 jako součást panství Berků z Dubé. Během třicetileté války obec zaniká a obnovena je pod německým jménem Neudorf, pod správou Albrechta z Valdštejna. Dle dobových zpráv byli obyvatelé německé národnosti. Až do počátku 20. století zůstávaly národnostní poměry v obci pod převahou německých občanů.[6]

Po první světové válce došlo k upravení národnostních poměrů v obci, přistěhovala se řada Čechů, kteří ve dvacátých letech tvořili již bezmála třetinu obce. V roce 1938, když byla vytyčena hranice mezi Německem a Protektorátem Čechy a Morava, připadla Vrchbělá pod německou správu, zatímco Bělá pod Bezdězem již zůstala v Protektorátu. Je zřejmé, že po skončení druhé světové války byli němečtí starousedlíci z Vrchbělé nuceně vystěhováni a obec byla částečně doosídlena Čechoslováky z různých krajů republiky.[6]

Při sčítání lidu v roce 1921 bylo ve Vrchbělé spočteno 84 domů s 390 obyvateli. Z nich bylo 112 Čechů a 274 Němců.

Zdravotní obvod, faru, poštu, telegraf a četnickou stanici měli obyvatelé obce v Bělé pod Bezdězem (3,2 km). Tam byla i železniční stanice (6,75 km), ale bližší byla v Bezdězu.[7]

Bývalá vojenská ubytovna ve Vrchbělé (rok 2015)

Brzy po skončení 2. světové války, roku 1949, byl zřízen vojenský újezd, později známý jako „Vojenský výcvikový prostor Ralsko“ (VVP Ralsko), a Vrchbělá k němu byla v roce 1952 přičleněna. Tento krok znamenal faktický zánik obce a všichni obyvatelé Vrchbělé se museli odstěhovat. VVP Ralsko nejprve využívala Československá lidová armáda, po roce 1968 armáda Sovětská. Za jejího působení prodělalo území Vrchbělé největší změny. V bývalé obci a na přilehlé západní plošině vyrostlo rozsáhlé ubytovací centrum pro sovětské vojáky a jejich rodiny. Na místech obdělávaných pozemků vznikl tankodrom s výraznými terénními úpravami a dopadovou plochou. Nejen tankodrom, ale i údolí a okolní svahy, byly rozježděny těžkou technikou. Zdevastován byl i tok říčky Bělé se zdejší malou rybniční soustavou.[6]

Po odchodu sovětských vojsk byl roku 1991 vrchbělský katastr správně přičleněn k Bělé pod Bezdězem. Vojenský areál začal chátrat a změnil se v ruiny, či hromady suti. Stejně jako v celém VVP, se i zde prováděl pyrotechnický průzkum a revidoval se stav přírody, stupeň kontaminace půdy a stav opuštěných budov. Během 90. let bylo zpracováno několik rekultivačních studií pro vrchbělské údolí i návrhů územního plánu pro Vrchbělsko, ale na dlouhou dobu jediným počinem bylo postupné odklízení stavebního odpadu a zbytků budov, zchátralých s přičiněním podnikavých nenechavců.[8]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vrchbělá na Wikimedia Commons
• Katastrální mapa katastru Vrchbělá na webu ČÚZK
• Sportovně rekreační areál Vrchbelá, multifunkční turistické centrum (oznámení záměru)