Vrabinec

Vrch s nadmořskou výškou 395 m n. m. je významnou krajinnou dominantou c této části Ústeckého kraje. Svahy Vrabince mají sklon až 40°.[3] Na vrcholové části lze pozorovat různé tvary zvětrávání sloupovitě odlučné horniny (jehly, sloupy, mrazové sruby a srázy, mrazové trhliny a balvanové haldy).[4]

Výhled z vrcholu do údolí Labe

Vrabinec
Pohled na vrcholové skály od Babětína
Vrchol	395 m n. m.
Prominence	52 m
Izolace	0,6 km → SV
Poloha
Stát	Česko Česko
Pohoří	České středohoří / Verneřické středohoří / Bukovohorské středohoří
Vrabinec
Hornina	čedič
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dle geomorfologického členění patří Vrabinec do Krušnohorské subprovincie, konkrétně do Podkrušnohorské oblasti, celek České středohoří, podcelek Verneřické středohoří a okrsek Benešovské středohoří.[5]

Důvodem vyhlášení přírodní rezervace je ochrana vypreparovaného čedičového (nefelinický tefrit[4]) sopouchu a jeho okolí s výskytem teplomilných rostlinných a živočišných společenstev, sutí a suťových lesů. Výskyt uvedených společenstev patří k nejsevernějším lokalitám jejich výskytu v údolí Labe.

Rezervace je z větší části porostlá listnatým lesem (lípa, habr, dub, buk, borovice, bříza). Z chráněných rostlin se vyskytuje tařice skalní, medovník tenkokvětý, bělozářka liliovitá, modřenec tenkokvětý nebo lilie zlatohlávek.[3]

Mezi ohrožené druhy živočichů, žijící v této lokalitě, patří například zmije obecná (Vipera berus), ještěrka zelená (Lacerta viridis) nebo slepýš křehký (Anguis fragilis).[6] Na místních skalách již několik let hnízdí krkavec velký (Corvus corax).[6] Celkově vzato je PR Vrabinec zoologicky méně prozkoumanou lokalitou. V minulosti se zde uskutečnil pouze průzkum měkkýšů a suchozemských stejnonožců. Je zmiňován výskyt drabčíkovitého brouka Staphylinus latebricola, jehož přítomnost svědčí o zachovalosti přírodního prostředí.[7]

Na skalnatém vrcholu se dochovaly zříceniny hradu Vrabinec ze 14. století. Vrabinec je dostupný po červeně značené turistické cestě, od nádraží Těchlovice na železniční trati 073 Ústí nad Labem - Střekov - Děčín východ je vzdálen asi 1,5 km. Další variantou je přístup z obce Lesná (Děčín) taktéž po červené turistické cestě, která je však méně náročnou. Dostupná je od autobusové zastávky Lesná (Děčín) směrem k místnímu hřbitovu. Délka trasy činí asi dva kilometry. Podél cesty lze spatřit bývalou obec Ptačí (Ptačí zpěv, německy Vogelgesang).

Do vrcholových skalních partií Vrabince je v příslušném ročním období omezen přístup kvůli hnízdění některých druhů ptáků, zejména dravců (krkavec velký) a sov.[7] V roce 2018 vybudoval horolezec Karel Bělina nelegálně v přírodní rezervaci Vrabinec několik tzv. ferrat neboli zajištěných cest. Cesta "Jízda zbrojnošů" na Vrabinci byla dokonce uvedena v databázi českých ferrat.[8] V důsledku toho došlo k značnému poškození zdejší přírody. Bylo narušeno hnízdění sokolů, poničeny porosty na skalních plotnách s místní populací tařice skalní a masivní kovové prvky a lana ferrat narušily vzhled skalní dominanty i pozůstatky středověkého hradu. Stavitel ferrat nereagoval na udělenou pokutu a na výzvu k odstranění svého díla. Počátkem roku 2021 proto Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, regionální pracoviště Správa CHKO České středohoří, společně s obcí Těchlovice a Českým horolezeckým svazem nechala v přírodní rezervaci Vrabinec odstranit všech sedm zajištěných cest. S odstraněním kovových konstrukcí, včetně 300 metrů lan, pomohli místní horolezci a zejména příslušníci jednotky Hasiči - Rescue. S výjimkou období hnízdění chráněných druhů ptáků zůstávají legální horolezecké aktivity v oblasti Vrabince i nadále povoleny.[9][10]