Vonovia

Na konci 90. let se německá vláda rozhodla v rámci železniční reformy privatizovat domy železničních dělníků. O jejich získání se snažila japonská finanční skupina Nomura Holdings a její dceřiná společnost Deutsche Annington (pojmenovaná po Annington Homes z Velké Británie). Po letech vyjednávání společnost v roce 2000 konečně získala významný podíl. Společnost reagovala na kritiku prodeje rozsáhlými výhradními právy, jako je doživotní právo pobytu a omezení zvyšování nájemného. Kromě toho mohli nájemci koupit svoje byty. V následujících letech Deutsche Annington investovala do dalších menších zásob bytů železničních dělníků, které dříve zůstávaly ve vlastnictví spolkové vlády.

Deutsche Annington převzala několik menších podniků, například od Allianz a RWE. V roce 2003 společnost E.ON energy group také prodala svůj realitní byznys pod názvem Viterra. Díky akvizici více než 150 000 bytů se Deutsche Annington stala lídrem na německém trhu.[9] Jednalo se o největší transakci svého druhu v historii země která se setkala s kritikou odborů i sdružení na ochranu nájemníků. V průběhu toho byl jako ústřední téma opakovaně uváděn majoritní podíl Terra Firma Capital Partner v Deutsche Annington.[10][11]

Deutsche Annington dosáhla svých výnosů kombinací pronájmů a prodejů bytů. Pomohlo to při utváření koncepce sociálně odpovědné privatizace do rukou nájemců. Společnost chtěla tímto způsobem získat prostředky na rozšíření svého portfolia na půl milionu a později dokonce na jeden milion bytů. V roce 2007 Deutsche Annington oznámila, že se opět odvrátí od privatizace nájemců. Od té doby se společnost soustředila na menší akvizice, jako byla dceřiná společnost spořitelny Sparkasse s názvem Corpus.

V roce 2010 zisk Deutsche Annington poprvé překročil hranici 500 milionů EUR. Globální hospodářská a finanční krize však ztížila přístup k levnému dluhovému kapitálu. Refinancování se stalo jedním z hlavních problémů celého realitního průmyslu. Z tohoto důvodu společnost opět začala připravovat IPO (vstup na burzu). [12] Za tímto účelem společnost najala jako generálního ředitele Rolfa Bucha, bývalého člena představenstva společnosti Bertelsmann. Ten jako charakteristický rys zdůrazňoval především velikost společnosti. Růst klíčových úrokových sazeb utlumil zájem potenciálních investorů, takže IPO muselo být několikrát odloženo. V roce 2013 Deutsche Annington konečně umístila své akcie na frankfurtskou burzu v nižším objemu a se sníženou emisní cenou.[13] O dva roky později se společnost stala prvním zástupcem realitního průmyslu, který byl zařazen do DAX, indexu největších kótovaných akciových společností v Německu.

Média informovala o zájmu Deutsche Annington o GAGFAH již v roce 2003. Na konci roku 2014 pak Deutsche Annington oficiálně nabídla převzetí konkurenta za zhruba 3,9 miliardy EUR a potvrdila tak zájem o vytvoření největšího vlastníka rezidenčních nemovitostí v Evropě.[14] Po schválení akcionáři a antimonopolními úřady byla transakce dokončena před plánovaným termínem v březnu 2015.[15][16][17] V roce 2015 výroční valná hromada odhlasovala přejmenování společnosti Deutsche Annington na Vonovia, čímž usilovala o modernizaci image firmy. Správní a statutární sídlo bylo přesunuto do nových kanceláří v Bochumi.[18][19]

Naproti tomu Vonovia v dalších letech neuspěla se svou nabídkou pro Deutsche Wohnen,[20][21] ale alespoň zabránila plánovanému sloučení s LEG Immobilien.[22][23] Společnost poté obrátila pozornost na sousední státy. V roce 2017 bylo dohodnuto strategické partnerství s francouzskou bytovou společností Société Nationale Immobilière (nyní CNC Habitat).[24][25] Díky akvizici společností Conwert Immobilien a BUWOG se společnost Vonovia v roce 2018 stala přední realitní skupinou v Rakousku.[26][27][28] Ve stejném roce společnost překročila prahovou hodnotu 50 % akcií švédské bytové společnosti Victoria Park.[29] Od roku 2019 ji pak vlastní stoprocentně.[30] Vonovia ve Švédsku také rozšířila svoji pozici získáním místního rivala Hembly.[31]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vonovia na anglické Wikipedii.

• Oficiální stránky