Volba prezidenta Československa 1992

Jediným kandidátem byl Václav Havel. Republikánská strana vedená Miroslavem Sládkem sice nominovala do prezidentské volby poslance Juraje Čopa. Ten ale svou kandidaturu stáhl den před volbou.[1][5] Samotná volba proběhla ve dvou kolech. V prvním kole získal Havel 79 hlasů z celkových 149 a ve Sněmovně lidu nebyl zvolen.[1] V české části Sněmovny národů získal 47 z celkových 74 hlasů a byl zvolen. Naopak ve slovenské části Sněmovny národů získal Havel 22 hlasů z celkových 75 hlasů a nebyl zvolen.[5] Ve druhém kole získal Havel ve Sněmovně lidu 80 hlasů, což dostačovalo k jeho zvolení. Naopak oslabil v obou částech Sněmovny národů. V české části byl stále zvolen většinou 45 hlasů, ale ve slovenské obdržel pouhých 18 hlasů.[1] Havel nedokázal překonat odpor slovenských poslanců Sněmovny národů, kteří již s existencí úřadu federálního prezidenta nepočítali.[2] Michael Žantovský, ředitel Knihovny Václava Havla, to přičítá dohodě o rozdělení Československa uzavřené po jednáních mezi představiteli nejsilnější české strany ODS a nejsilnější slovenské strany HZDS dávno před prezidentskou volbou.[2][1]

16. července proběhl druhý pokus o volbu československého prezidenta. Jediným kandidátem byl předseda Republikánské strany Miroslav Sládek. V prvním kole obdržel Sládek 32 hlasů ve Sněmovně lidu. V české části Sněmovny národů obdržel 15 hlasů a ve slovenské části 11 hlasů. V druhém kole získal 33 hlasů ve Sněmovně národů, 14 hlasů v české a 13 ve slovenské části Sněmovny národů. Sládek nezískal mezi poslanci dostatečnou podporu a prezidentem zvolen nebyl.[6]

Třetí pokus o volbu prezidenta proběhl 30. července. Pro tuto volbu byli navrženi tři kandidáti agronomka Marie Kristková, Zdeněk Pinta a Zdeněk Procházka.

V prvním kole bylo ve Sněmovně lidu odevzdáno 29 hlasů pro Kristkovou, 5 hlasů pro Pintu a 4 hlasy pro Procházku. V české části Sněmovny národů získala Kristková 20 hlasů, Pinta tři hlasy a Procházka tři hlasy. Ve slovenské části Sněmovny národů získala Kristková 16 hlasů, Pinta jeden hlas a Procházka neobdržel žádný hlas.[7] Žádný kandidát nezískal potřenou většinu hlasů a bylo rozhodnutu, že další kolo volby proběhne ten samý den.[7]

Ve druhém kole bylo ve Sněmovně lidu odevzdáno 33 hlasů pro Kriskovou, jeden hlas pro Pintu a pět hlasů pro Procházku. V české části Sněmovny národů získala Kristková 23 hlasů, Pinta dva hlasy a Procházka neobdržel žádné hlasy. Ve slovenské části Sněmovně národů získala Kristová 14 hlasů. Ostatní kandidáti neobdrželi žádné hlasy.[7] Ani v druhém kole nedosáhla žádný kandidát požadovaného kvóra a volba byla prohlášena za neúspěšnou.[7]

K volbě konané dne 6. srpna 1992 nebyl navržen žádný kandidát. Místopředseda Federálního shromáždění Jozef Stank proto volbu ukončil.[8]

Další pokus o prezidentskou volbu proběhl 24. září. Jediným kandidátem byl Jiří Včelař Kotas navržený poslancem Alešem Muchou. Poslanec Kotas obdržel 16 hlasů ve Sněmovně lidu, a dále pak 10 hlasů v české a 14 hlasů ve slovenské Sněmovně národů.[9] Také Kotas tedy neobdržel dostatečný počet poslaneckých hlasů a poslanec Mucha svůj návrh před druhým kolem stáhl.[9]

Další termín prezidentské volby byl stanoven na 2. října.[10] Nebyl navržen žádný kandidát a proto byl bod ukončen a termín další volby stanoven na 26. listopadu.[10] Dne 25. listopadu 1992 schválilo Federální shromáždění ústavní zákon o zániku Československa.[11] Dne poté, 26. listopadu 1992, se na programu schůze Federálního shromáždění opět objevil bod Volba prezidenta ČSFR. Jelikož nebylo koho volit, byl tento bod programu odsunut na 1. prosince 1992.[12] Na jednání dne 2. prosince 1992 bylo opět konstatováno, že nebyl předložen žádný návrh na kandidáta.[13]

• Zánik Československa
• Volba prezidenta České republiky 1993
• Prezidentské volby na Slovensku 1993
• Seznam prezidentů Československa