Jozef Stank

Jozef Stank (26. října 1940 Nitra7. března 2005 Bratislava) byl československý a slovenský politik Komunistické strany Slovenska, po sametové revoluci Strany demokratické levice, poslanec Sněmovny národů a Sněmovny lidu Federálního shromáždění za normalizace a počátkem 90. let, v letech 2001–2002 ministr obrany SR v první vládě Mikuláše Dzurindy, pak vedoucí Kanceláře prezidenta Slovenské republiky.

Ing. Jozef Stank, CSc.
poslanec Federálního shromáždění (SN)
Ve funkci:
1986  1990
Ve funkci:
1990  1992
poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
1992  1992
ministr obrany SR
Ve funkci:
2001  2002
PředchůdcePavol Kanis
NástupceIvan Šimko
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSS (KSČ)
SDĽ

Narození26. října 1940
Nitra
Slovensko Slovensko
Úmrtí7. března 2005
Bratislava
Slovensko Slovensko
Alma materSVŠT Bratislava
Profesepolitik
OceněníPribinov kríž I. triedy (2001)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Biografie

V roce 1964 vystudoval Strojnickou fakultu Slovenské vysoké školy technické, obor organizace a řízení výroby. V letech 1964–1989 potom pracoval v elektrotechnickém průmyslu. V letech 1980–1986 byl ředitelem podniku Tesla Bratislava a generálním ředitelem podniku VHJ Tesla – spotrebná elektronika Bratislava.[1]

Politicky se angažoval již za normalizace. Ve volbách roku 1986 byl zvolen za KSS do Sněmovny národů Federálního shromáždění. V roce 1987 byl pověřen vedením obchodního úseku na Ministerstvu elektrotechnického průmyslu ČSSR. Po sametové revoluci se v politice udržel, už počátkem roku 1990 patřil mezi hlavní stoupence reformního proudu v komunistické straně a podílel se na její transformaci na Stranu demokratické levice. Stal se tehdy místopředsedou Federálního shromáždění. Opětovně byl do slovenské části Sněmovny národů Federálního shromáždění zvolen ve volbách roku 1990 (volební obvod Západoslovenský kraj) za KSS, která v té době byla ještě slovenskou územní organizací celostátní Komunistické strany Československa (KSČS). Postupně se ale osamostatňovala a na rozdíl od sesterské strany v českých zemích se transformovala do postkomunistické Strany demokratické levice. Stank proto přešel do klubu SDĽ. Ve volbách roku 1992 přešel do Sněmovny lidu. Zasedal zde až do zániku Československa.[2][3][1][4]

V letech 1993–2001 působil v diplomatických službách na velvyslanectví Slovenska v České republice, od roku 1998 jako velvyslanec SR v ČR. Měl hluboké kontakty na českou politickou elitu, zejména ČSSD. V roce 2001 sehrál roli v řešení česko-kubánské krize, při níž byli na Kubě zadrženi Češi Ivan Pilip a Jan Bubeník. Stank pomohl doručení dopisu Petra Pitharta kubánským představitelům a umožnil tak cestu na Kubu, kterou Pithart následně vykonal. Do slovenské politiky se zapojil v letech 2001–2002 jako ministr obrany SR v první vládě Mikuláše Dzurindy za SDĽ. Pak v letech 2002–2004 působil na postu vedoucího Kanceláře prezidenta Slovenské republiky za prezidentského mandátu Rudolfa Schustera.[1][5][6]

Byl ženatý, měl tři děti. Zemřel v roce 2005 v bratislavské nemocnici.[7]

Odkazy

Reference

  1. Ing. Jozef Stank CSc. [online]. osobnosti.sk [cit. 2012-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-09. (slovensky)
  2. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-08-12]. Dostupné online. (česky)
  3. kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1387, 1400. (česky)
  4. jmenný rejstřík [online]. ­psp.­cz [cit. 2012-06-27]. Dostupné online. (česky)[nedostupný zdroj]
  5. Slovensko má nového ministra obrany [online]. idnes.cz [cit. 2012-06-27]. Dostupné online. (česky)
  6. LN: Veľvyslanec Stank zohral rolu posla [online]. sme.sk [cit. 2012-06-27]. Dostupné online. (slovensky)
  7. Zomrel exminister obrany Jozef Stank [online]. spravy.pravda.sk [cit. 2012-06-27]. Dostupné online. (slovensky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.