Volba izraelského prezidenta 2021

Dne 9. července 2021[11] by měl skončit sedmiletý mandát prezidenta Re'uvena Rivlina, který lze podle Základního zákona: Prezident státu vykonávat pouze jedenkrát.[12] Termín volby určí předsednictvo Knesetu, které musí svolat plénum 120 poslanců Knesetu a v tajném hlasování zvolit jedenáctého prezidenta. Podle zákona bude datum voleb stanoveno třicet až devadesát dní před koncem funkčního období končícího prezidenta, ale vzhledem k tomu, že volby do 24. Knesetu se konají v blízkosti tohoto rozmezí, a vzhledem k zákonné povinnosti vyhlásit datum voleb o tři týdny dříve, je nejbližší možný termín voleb 69 dní před koncem Rivlinova funkčního období, tedy 27. dubna.

Dne 22. dubna 2020 předložila poslankyně Knesetu Merav Micha'eli za Stranu práce návrh zákona, který stanoví, že podezřelý nebo obviněný z trestného činu nebude moci kandidovat na prezidenta. Cílem návrhu zákona bylo zajistit, aby izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který je obviněn z trestných činů, nemohl kandidovat na post prezidenta.[13] Zákon nakonec nebyl přijat.

Dne 24. května 2021 pohrozila předsedkyně organizačního výboru, poslankyně Knesetu Karin Elhararová za stranu Ješ atid, že odmítne vypsat prezidentské volby. Spor vznikl poté, co předseda Knesetu Jariv Levin zablokoval všechny návrhy zákonů poslanců, protože se obával, že by mohly projít návrhy zákonů namířené proti Netanjahuovi, jako například zákon, který brání tomu, aby osoba, která čelí obvinění z trestného činu, vykonávala funkci premiéra.[14] Ješ atid se domnívá, že odložení nebo zrušení prezidentských voleb je jediným způsobem, jak přinutit Likud k hlasování a dosáhnout toho, aby se o jejich zákonech hlasovalo v Knesetu. V případě, že k volbám nedojde, bude prezidentem dočasně jmenován Jariv Levin z Likudu.[15]

Volby probíhají v Knesetu, přičemž každý člen má jeden hlas. Volby probíhají dvoukolovým systémem. Pokud kandidát nezíská v prvním kole většinu hlasů, koná se druhé kolo.

Kandidovat na prezidenta může každý izraelský občan. V listopadu 2013 generální prokurátor Jehuda Weinstein rozhodl, že kandidáti nebudou moci shromažďovat prostředky na financování své kampaně.[16]

Oficiální kandidatura vyžaduje souhlas deseti poslanců Knesetu. Do 20. května (poslední termín)[17] získali podporu 10 a více poslanců Knesetu pouze dva lidé:

• Jicchak Herzog:[18] předseda Židovské agentury pro Izrael,[19] bývalý vůdce opozice.[20] Získal 27 podpisů od poslanců všech stran v Knesetu kromě arabských.[21]
• Miriam Perec: pedagožka a řečnice.[18] Získala podporu 11 poslanců Knesetu.[22]

Ačkoli veřejnost nemohla ve volbách hlasovat, byly provedeny průzkumy veřejného mínění, aby se zjistila podpora kandidátů ze strany veřejnosti.

Jediným poslancem Knesetu, který nehlasoval, byl Mansúr Abbás.[35]