Sderot

Sderot (hebrejsky שְׂדֵרוֹת, arabsky سديروت, v oficiálním přepisu do angličtiny Sederot[3]) je město v Izraeli v Jižním distriktu.

Sderot
שדרות
Úkryt před raketami ve Sderotu

znak
Poloha
Souřadnice31°31′ s. š., 34°35′ v. d.
Nadmořská výška93 m n. m.
StátIzrael Izrael
distriktJižní
Sderot
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha4,472 km²[1]
Počet obyvatel22 500 (2014[2])
Hustota zalidnění3545,3 (r.2014) obyv./km²
Správa
StarostaAlon Davidi (אלון דוידי)
Vznik1951
Oficiální webwww.e-sderot.org.il
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

Škola v Sderot na snímku z 50. let 20. století
Domy prvních osadníků v Sderotu
Výstavba soukromých krytů civilní obrany v Sderot
Socha harfisty od místního umělce v Sderot

Nachází se v nadmořské výšce 93 metrů. Leží v severní části Negevské pouště, v krajině jež ale díky intenzivnímu obhospodařování a zavlažování z velké části ztratila pouštní charakter a tvoří spíše přechod k pobřežnímu regionu Šefela. Etnicky jde o oblast s židovským osídlením.

Přímo městem protéká vádí Nachal Nir'am, východně od města prochází vádí Nachal Hoga. V okolním regionu se nachází síť zemědělských vesnic jako Nir Am, Gevim, Dorot nebo Mefalsim. 3 kilometry jihovýchodně od obce se rozkládá soukromá farma rodiny bývalého izraelského premiéra Ariela Šarona Chavat Šikmim.

Sderot je na dopravní síť napojen pomocí dálnice číslo 34, z níž zde odbočují silnice 232 a 334. Podél dálnice číslo 34 prochází od roku 2013 i železniční trať Aškelon–Beerševa. Nachází se tu železniční stanice Sderot.

Dějiny

První obyvatelé dorazili do Sderotu v roce 1951[3] do uprchlického tábora (ma'abara) zvaného Gevim-Dorot. Většina obyvatel byli židovští uprchlíci z Íránu a Kurdistánu, kteří předtím, než zde o čtyři roky později (1954) byly vystaveny první budovy, žili ve stanech a chatrčích. Sderot se tak stal nejvýchodnějším rozvojovým městem (tedy plánovitě budovaným sídlištěm) v severním Negevu.

Jméno odkazuje na biblický citát z První knihy královské 6,9: „Tak budoval Šalomoun dům a dokončil jej. Přikryl jej cedrovými trámy a cedrovým obložením[4][5]

Od roku 1958 měla obec status místní rady (malého města). V roce 1996 byla povýšena na město.[5]

Vzdělání

Podle Centrálního statistického úřadu (CBS) se ve městě nachází 14 škol s 3578 studenty. Ti jsou rozděleni do 11 základních škol s 2099 studenty a 6 středních škol s 1479 studenty. 56,5 % studentů 12. ročníků bylo připuštěno v roce 2001 k maturitě.

Město v obležení

Sderot se nachází kilometr od pásma Gazy a města Bejt Chanún. Město je od počátku druhé intifády (říjen 2000) pod soustavným ostřelováním raketami Kassám, které na město odpalují teroristé z organizací Hamás a Islámský džihád.[6] Tyto podomácku vyráběné střely, navzdory své velké nepřesnosti, způsobují úmrtí a zranění, stejně jako závažné škody na budovách a majetku, psychické problémy a emigraci z města. Izraelská vláda instalovala varovný systém „Rudý poplach“ (Šachar Adom), který má varovat občany před blížícím se raketovým útokem. Systém dává obyvatelům přibližně 10-15 sekund na ukrytí před tím, než dopadnou rakety. Po izraelském stažení se z Pásma Gazy (2005), byly z tohoto území odpáleny tisíce raket Kassám.

Náhlý nárůst vypálených raket z Gazy v květnu 2007 vedl k dočasné evakuaci tisíců obyvatel.[7] K 23. květnu 2007 dopadlo na Sderot celkem 6311 raket.[8] Jedi'ot achronot uvedl, že během léta roku 2007, opustilo město na 3000 z jeho 22 000 obyvatel (většinou klíčoví obyvatelé vyšší a střední třídy) a odstěhovalo se do oblastí mimo dosah raket Kassám. Miliardář Arkadij Gajdamak v nedávných letech podporoval pomocné programy pro obyvatele, kteří nemohou odejít.[9]

Starosta Eli Mojal rezignoval na svou funkci 12. prosince 2007, v den, kdy na město dopadlo více než dvacet raket, ze zoufalství nad nečinností izraelské vlády a z důvodu selhání dostačující ochrany obyvatel. Po rozhovoru s ministrem obrany Ehudem Barakem zvážil možnost návratu do funkce starosty.[10]

Neustálé raketové útoky se v lednu 2008 staly tématem článků amerického deníku The New York Times[11] a zpráv na BBC News 24 reportérky Katyi Adler.

Naopak, raketové útoky Izraelských obranných sil do pásma Gazy, byly místními obyvateli během operace izraelské armády v létě roku 2014 sledovány jako živé představení, kdy si obyvatelé města v menších skupinkách přinesly židle na vyvýšená místa s výhledem na severní část pásma Gazy a sledovali je, přičemž někteří tleskali.[12]

Demografie

Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé – přibliřně 19 500 osob (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu, ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, přibližně 20 600 osob).[3] Podle Izraelského statistického úřadu (CBS) zde k roku 2001 žilo 9500 mužů a 9700 žen. Věkové rozvrstvení obyvatelstva je 36,5 % ve věku do 19 let, 16,2 % mezi 20 a 29 lety, 19,6 % mezi 30 a 44 lety, 14,3 % mezi 45 a 59 lety, 3,8 % mezi 60 a 64 lety a 9,5 % starších 65 let. Populační růst byl k roku 2004 0,7 %.

Jde o středně velkou obec městského typu s dlouhodobě stagnující populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 22 500 lidí.[2]

Dle údajů cenzu z roku 1961 podíl severoafrických židovských imigrantů, zejména z Maroka, dosahoval 87 %, zatímco 11 % obyvatel byli židovští imigranti z Kurdistánu.[13] V 50. letech 20. století město dále absorbovalo velké množství imigrantů z Maroka a Rumunska. V 90. letech znovu Sderot absorboval velké množství imigrantů během aliji z bývalého Sovětského svazu a v tomto desetiletí se jeho populace zdvojnásobila.

Podle CBS se k roku 2000 nacházelo ve městě 6301 občanů pobírajících mzdu a 367 osob samostatně výdělečně činných. Průměrná měsíční mzda v roce 2000 byla 3845 NIS (Nový izraelský šekel). Průměrná měsíční mzda muže je 4911 NIS oproti 2665 NIS u žen. Průměrný příjem osob samostatně výdělečně činných je 5387 NIS. 603 obyvatel pobírá dávky v nezaměstnanosti a 3183 obyvatel pobírá příspěvky ke mzdě.

Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat


RokObyvatelé
1951172
1952441
1953460
1954446
19551 010
19562 693
19572 900
19582 950
19593 200
19603 500
19613 900
19625 300
RokObyvatelé
19635 600
19646 250
19656 500
19666 600
19676 700
19686 750
19697 100
19707 500
19717 600
19738 000
19748 400
19758 500
RokObyvatelé
19768 500
19778 300
19788 300
19798 500
19808 700
19818 700
19829 000
19839 000
19849 300
19859 300
19869 400
19879 400
RokObyvatelé
19889 500
19899 700
199010 000
199111 400
199213 000
199314 600
199417 000
199517 311
199617 939
199718 339
199818 647
199918 900
RokObyvatelé
200019 175
200119 227
200219 400
200319 800
200420 000
200520 000
200619 800
200719 300
200820 700
200920 700
201021 100
201121 000
RokObyvatelé
201221 600
201321 900
201422 500
201523 100
201725 100
201826 500

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sderot na anglické Wikipedii.

  1. נתונים פיזיים - עיריות ומ.מקומי [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-26. (hebrejsky)
  2. POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31.12.2014 [online]. Ročenka Centrálního statistického úřadu 2015 [cit. 2015-09-11]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky)
  3. יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-10]. Dostupné online. (hebrejsky)
  4. 1Kr 6, 9 (Kral, ČEP)
  5. Sederot (Israel) [online]. Flags of the World [cit. 2011-01-10]. Dostupné online. (anglicky)
  6. http://sderotmedia.com/?p=372
  7. Isabel Kershner: Izraelské hraniční město žije ve stínu dopadajících raket (Israeli border town lives in the shadow of falling rockets), International Herald Tribune, 31. května 2007
  8. Shmuel Sackett: 23 let a 6 311 raket (23 Years and 6,311 Rockets) Archivováno 6. 7. 2008 na Wayback Machine, Israel Insider, 7. prosince 2007
  9. 3 tisíce obyvatel Sderotu opustilo město (3,000 Sderot residents have left town) Archivováno 13. 8. 2011 na Wayback Machine - The Jerusalem Post, 6. října 2007
  10. Vyzývám premiéra, aby Haníju a jeho lidi umlčel a ne jen v obrazném smyslu slova [online]. Eretz, 2007-12-14 [cit. 2011-08-28]. Dostupné online.
  11. Steven Erlanger. "Life on alert in an Israeli town." New York Times, 9. ledna 2008
  12. Israelis Watch Bombs Drop on Gaza From Front-Row Seats [online]. The New York Times, 2014-07-14 [cit. 2014-07-19]. Dostupné online.
  13. Meron Rapoport: Průkopníci Sderotu (The pioneers of Sderot), Haaretz, 31. května 2007

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.