Vokovický hřbitov

Hřbitovní kaple

Založen byl v roce 1902 pro obce Vokovice a Veleslavín a nedlouho po jeho založení sem byly přestěhovány hroby a náhrobky z rušeného Libockého hřbitova.[2] Hřbitov má tvar nepravidelného mnohoúhelníku, jeho nejdelší úhlopříčka je asi 280 metrů dlouhá.[1] Vokovická část hřbitova má deset oddělení a je východně od vchodu, veleslavínská má tři oddělení podél severní zdi a je zde kaple. Proti vchodu se nachází rozptylový háj, kolem kterého jsou rozmístěny urnové hroby. Při severní zdi je památník obětem květnového povstání roku 1945.[3]. Ve východní části je hrob libockých rychtářů – rodiny Holečkovy, tento rod je v Liboci od roku 1520.

Kancelář hřbitova se nalézá v jihozápadním rohu.

• Václav Čtvrtek – spisovatel
• Václav Fiala (1896–1980) – malíř a ilustrátor
• Doc. PhDr. Vladimír Fiala (1922–1997) – historik umění a pedagog FFUK
• Vlastimil Hálek (1868–1919) – kněz v Liboci a spisovatel
• František Maria Hník (1905–1962) teolog a biskup Čsl. církve husitské
• Rudolf Janů (1879–1934) – brigádní generál, ruský legionář[4]
• Rodina Holečků – mimo jiné provozovatelů zahradní restaurace „U Holečků“ v Horní Liboci
• Bohumír Kozák – architekt
• Rodina Marčanů – mimo jiné provozovatelů restaurace „U Marčanů“ v Praze 6 – Veleslavíně
• Karel Vítězslav Mašek (1865–1927) – malíř a grafik
• Ing. Dr. Jaroslav Mašek (1.7.1893–1.5.1956) – architekt, profesor ČVUT v Praze
• Dr. Matija Murko – univerzitní profesor slovanské filologie
• Jaroslav Pokorný (1903–1969) – malíř
• Společný hrob 35 sovětských vojáků Rudé armády a 20 českých obětí z Pražského povstání 5.–9. května 1945 [5], několik dalších českých obětí zde má vlastní hroby
• Josef Zajíc (1888–1946) – kameník žulových funkcionalistických náhrobků na hřbitovech ve Střešovicích a ve Vokovicích

• Alois Holvek – absolvent sochařského oddělení Střední průmyslové školy sochařské a kamenické v Hořicích z roku 1901[6]
• Josef Plíhal, Praha VII.
• Josef Zajíc

V kubizujícím oplocení z pohledového betonu od architekta Stanislava Hubičky jsou umístěna kovová vjezdová vrata od Josefa Symona. Tato brána je součástí výtvarného řešení rekonstruované bývalé Leninovy třídy (Evropská) z let 1964–1972 v úseku mezi ulicemi Kladenská – Velvarská.

Součástí této rekonstrukce byl vznik několika uměleckých děl, například „Setkání u studny“ od Bedřicha Stefana, „Dutá torza“ od Aleše Grima, „Adam a Eva“ od Zdeňka Šimka, „Dvojice“ od Zdeňka Palcra, „Tři postavy“ od Miloslava Chlupáče, „Kamenný květ“ od Zdeny Fibichové nebo „Vzlet“ autorů Valeriána Karouška a Jiřího Nováka.[7]

• 
  Kamenictví
• 
  Náhrobek s Kalvárií
• 
  Novogotický náhrobek
• 
  Hrob Karla Vítězslava Maška
• 
  Secesní náhrobek
• 
  Socha truchlící ženy
• 
  Hrob Rudolfa Janů
• 
  Hrob Václava Čtvrtka
• 
  Hrob Josefa Zajíce
• 
  Pohřebiště českých a sovětských obětí z 5.–9. května 1945