Vojtěch Dolejší

Členem Komunistické strany Československa se stal v době jejího založení v květnu 1921. Tehdy pracoval jako dělník v obuvnictví. Začal studovat marxismus a pracovat v Komunistickém svazu mládeže i v Rudých odborech. V roce 1931 jej strana dosadila do redakce Dělnického deníku v Ostravě, poté přešel do Pochodně v Hradci Králové. Od roku 1935 pracoval v redakci Rudého práva. V době protektorátu byl zatčen gestapem a uvězněn. V roce 1945 se po Květnovém povstání podílel na obnovení Rudého práva. Jako komunista pracoval tam, kam jej strana „dosadila“. Jednalo se o redakce novin a časopisů Práce, Tvorba, Květy, v Rudém právu byl určitou dobu šéfredaktorem. V letech 1957–1963 byl předsedou Československého svazu novinářů, svaz spadal pod Národní frontu. Dle jeho vlastního tvrzení je povinností člena KSČ – „Být komunistou vždy a všude“. Tak nazval i svůj článek, který pro Rudé právo napsal těsně před svou smrtí. Článek byl publikován dne 9. června 1972.[1]

Vojtěch Dolejší byl nositelem Řádu práce (od 30. 4. 1954),[2] Řádu republiky (7. 5. 1955),[3] a Řádu 25. února.[1]

• Vojtěch Dolejší: 40 let Rudého práva – 1920–1960. Praha, Státní nakladatelství politické literatury, 1960