Vojnovice (vojenský újezd Libavá)

První písemná zpráva o vesnici je z r. 1504 v jako součást libavského statku (listina, olomoucký biskup Stanislav I. Thurzo). V r. 1589 byl postaven filiální kostel svaté Trojice (na úpatí kopce Kamenná německy Steinberg, 568 m n. m.), avšak na jeho věžním zvonu byl letopočet 1403. Do r. 1789 patřily Vojnovice k libavské farnosti a pak byly pod patronací piaristů ze Staré Vody. Škola zde byla od r. 1779 nebo od 1793 a prošla, společně s kostelem, rekonstrukcí v letech 1845-1846. Nová škola byla postavena v r. 1880 nebo 1884. Prvotní český název obce "Wogrovice" se objevil až v polovině 19. století.[1][2][3]

Po odsunu německého obyvatelstva v r. 1946 a vzniku vojenského prostoru, byla vesnice používána jako vojenská ubytovna. Obec pak demolováním zanikla v 60. letech 20. století.[2]

Ve Vojnovicích byl také vodní mlýn s mlýnským kolem a později i turbinou ze 40. let 20. století (poslední mlýnář se jmenoval Demel), výroba lihu, sýrů, záložna, 2 hostince, 3 obchody, lom, hasičské aj. spolky a také hřbitov s márnicí.[2][3][4]

Nad vesnicí na Oderském vrchu u polní cesty stojí poškozená socha Panny Marie z r. 1912 postavená mlynářem Demelem.[2][5]

Pod bývalým kostelem byl vyvrácen a v r. 1996 znovu obnoven a vysvěcen desetitunový žulový obelisk - památník obětem 1. světové války.[2][4]

Mezi obcemi Vojnovice a Stará Voda bývala zaniklá osada Baltsdorf, jejiž poloha je neznámá. Tato osada je zmíněna v urbáři při Libavé jako již pustá v roce 1581.[1][6]

Jižně od vesnice za řekou Odrou se nachází místo „U kapličky“, kde stále ještě je rudoltovická „hřbitovní“ kaplička. Byla prý postavená jako pokání za zabití manželky, která zde byla i pohřbena. Kaple byla restaurována.[2]

V jižní části bývalé vesnice teče Lazský potok, který se zde také vlévá zleva do Odry.

Obvykle jedenkrát ročně může být místo a jeho okolí přístupné veřejnosti v rámci cyklo-turistické akce Bílý kámen.