Vnitřní membrána
Vnitřní membrána je označení pro buněčnou membránu, která je vzhledem k jiné membráně (tzv. vnější membráně) na vnitřní straně buňky. O vnitřní membráně mluvíme zejména u gramnegativních bakterií (včetně sinic), ale i u buněčných jader, plastidů a mitochondrií, což jsou organely eukaryotických buněk. Vnitřní membrány bývají obvykle méně propustné než ty vnější.
Vnitřní membrána mitochondrií
Vnitřní membrána v mitochondriích má velkou plochu, protože je zvlněna v tzv kristy. U jaterních buněk, které mají kristy ještě relativně malé, je plocha vnitřní membrány mitochondrie 15× větší než plocha plazmatické membrány buňky.[1] Obecně závisí velikost krist na metabolické aktivitě konkrétní buňky.[1]
Vnitřní membrána je zásadní z hlediska funkčnosti mitochondrie. Je schopná propouštět molekuly jen velice selektivně, ionty přes ní téměř nedifundují, a to možná díky speciální stavbě fosfolipidové dvouvrstvy. Obsahuje totiž neobvyklý fosfolipid kardiolipin, z jehož fosfátové hlavy vychází ne dvě, ale hned čtyři mastné kyseliny.[2] Na této membráně je totiž umístěno množství enzymů tzv. dýchacího řetězce, včetně ATP syntázy a enzymu ANT, který vynáší konečný produkt dýchání – adenosintrifosfát – ven do buňky. Dále obsahuje vnitřní membrána (podobně jako ta vnější) komplex, který umožňuje přenos bílkovin přes ní – ten se označuje jako Tim komplex.[3]
Reference
- VOET, Donald; VOET, Judith. Biochemie. 1.. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1995. ISBN 80-85605-44-9.
- Alberts, Bruce , et al. The Molecular Biology of the Cell. [s.l.]: Garland Science, 2002. (4th. ed). Dostupné online. ISBN 0-8153-3218-1. Kapitola Energy Conversion: Mitochondria and Chloroplasts.
- Lennarz,W.J., Lane, M.D. ENCYCLOPEDIA OF BIOLOGICAL CHEMISTRY, FOUR-VOLUME SET, 1-4. [s.l.]: [s.n.]