Vlnatka hladká

BYRSUL[1]

Vlnatka hladká se vyskytuje v severní Asii, severním Japonsku a introdukována byla do Severní Ameriky.[2] V Evropě je přítomná v Polsku, Litvě, Německu a též v Česku.[3]

Mšice jsou 3-4 mm velké, žlutavě bílé v hálkách, bledě oranžově žluté až načervenalé na kořenech travin, tělo lehce posypané šupinami vosku. Hálka má 8-15 mm.[2]

Primárním hostitelem jsou jilmy.

Přezimuje vajíčko na jilmech. Na jaře se líhnou první larvy, které sají na listech jilmu a způsobují tvorbu hálek. Ty se nacházejí na listech u hlavního nervu, jsou asi 15 mm velké, hladkostěnné, krátce stopkaté nebo přisedlé. Zpočátku jsou zelené a červené barvy, později smetanové, během roku tmavnou až zhnědnou.[L 1] Uvnitř hálek se vyvíjejí mšice až do doby, kdy hálka praskne. Okřídlení jedinci zaletují ke kořenům trav, kde sají šťávu. Na konci léta se vrací zpět na jilmy.[4][L 1] Může přezimovat také na povrchu půdy nebo v hnízdech mravenců.[2]

Hostitelskými rostlinami je rod jilm, v ČR Ulmus minor a Ulmus glabra, napadanými lipnicovitými rostlinami je pýr,jílek, srha, sveřep, metlice, kostřava, medyněk, jílek, válečka a lipnice, dále také ječmen, kukuřice, pšenice, oves, rýže a čirok.[2]

Vlnatka hladká je vždy navštěvována mravenci, a často se nachází v jejich hnízdech.

Tvorba hálek je estetická vada na okrasných druzích jilmu. Značné škody jsou způsobeny na pěstovaných lipnicovitých kulturních plodinách (kukuřici, pšenici, ovsu, ječmeni či prosu)[2] Masová přemnožení jsou indukována teplým koncem zimy.[L 1] Záměna je nepravděpodobná, je možná snad jen s napadením vlnovníky, jako je například vlnovník lipový.