Vladislav Kruta
Vladislav Kruta (27. června 1908 Bělá pod Bezdězem – 6. září 1979 Brno)[1] byl český univerzitní profesor, vědec v oboru fyziologie, účastník zahraničního odboje za druhé světové války a odborník v oboru dějin lékařství.[1][2]
prof. MUDr. Vladislav Kruta, CSc. | |
---|---|
Narození | 27. června 1908 nebo 28. června 1908 Bělá pod Bezdězem |
Úmrtí | 6. září 1979 (ve věku 71 let) Brno |
Příčina úmrtí | cukrovka |
Místo pohřbení | Ústřední hřbitov Brno |
Bydliště | Brno |
Alma mater | 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy |
Povolání | lékař, fyziolog a učitel |
Choť | Emmy Krutová (roz. Bahuault) |
Děti | Vladislav Kruta (1949–2006) Václav Kruta (1939) Alena Parthonnaud (roz. Krutová) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Život
Po absolvování gymnázia na Královských Vinhoradech v roce 1926[1] studoval na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy, kde v roce 1931 promoval.[1] Získal renomé jako odborník na fyziologii srdečního svalu. Mezi lety 1934–35 absolvoval stáž na pařížské Sorbonně u profesora Lapisquea.[1] V roce 1937 se oženil s Emmy[1] Bahuault.[2] V roce 1938 se habilitoval na Fyziologickém ústavu UK v Praze.[3]
Druhá světová válka
V červenci 1939 uprchl s manželkou do Francie (pod záminkou návštěvy tchána)[1], kde se po vypuknutí války a krátkodobé internaci přihlásil do československé armády. V březnu 1940 byl jako nadporučík zdravotní služby zařazen do československé 1. divize v Agde. V červnu 1940 byl převelen do centra vojenského lékařského výzkumu francouzského letectva v Mérignac. Po odplutí do Velké Británie byl lékařem 311. československé bombardovací perutě, od května 1941 u 313. československé stíhací perutě. V říjnu 1942 byl přemístěn do výzkumného ústavu Ministerstva pro vnitřní bezpečnost při Oxfordské univerzitě.[2] V roce 1944 byl zástupcem československé exilové vlády v Mezispojeneckém výboru pro válečnou pomoc v okupovaných zemích (Leith-Rossově komitétu).[1]
Kariéra v poválečném Československu
Po druhé světové válce pracoval jako přednosta 5. oddělení ministerstva zdravotnictví. Zasloužil se také o vybudování první československé továrny na penicilin v Roztokách u Prahy. Mezi lety 1947–1953 byl přednostou Fyziologického oddělení Ústavu tělovýchovného lékařství Univerzity Karlovy, v letech 1948–1951 zároveň přednostou Fyziologického ústavu LF UK v Hradci Králové. Od roku 1951 do roku 1970 přednostou Fyziologického ústavu LF Masarykovy univerzity v Brně. Když se v 50. letech 20. století snažilo vedení Masarykovy univerzity nahradit jméno TGM v názvu školy za jméno Klementa Gottwalda, prosadil Kruta označení Univerzita Jana Evangelisty Purkyně.[4] V roce 1966 byl jmenován řádným profesorem.[2] Ve stejném roce zorganizoval sympozium ke 100. výročí smrti J. E. Purkyně.[1]
Závěr kariéry
Po srpnové invazi odmítl v roce 1970 veřejně odvolat svůj podpis pod manifestem Dva tisíce slov. Byl zbaven vedení fyziologického ústavu, bylo mu zakázáno publikovat, zakázán měl i vstup na univerzitní půdu.[1][2] Poté se Kruta věnoval dějinám medicíny, zejména Janem Evangelistou Purkyně.[2] Před smrtí věnoval svou svou knihovnu čítající 1375 publikací Fyziologickému ústavu brněnské univerzity. Knihovna se stala součástí Knihovny univerzitního kampusu. Zemřel v Brně v září 1979 a byl pohřben na Ústředním hřbitově.
V roce 1991 byl in memoriam rehabilitován a povýšen na plukovníka.[2]
Rodina
S Emmy Bahuault (1910–2001) se Kruta seznámil během pařížské stáže v roce 1934, kde pracovala ve stejné laboratoři. Byla dcerou ředitele městského úřadu v Saumur. Svatba se konala 27. listopadu 1937 v Paříži.[5]
V Paříži se v listopadu 1939 narodil první syn, Václav Kruta, pozdější univerzitní profesor, archeolog a historik.[6] V roce 1949 se v Praze narodil syn Vladislav (1949–2006), pozdější otorinolaryngolog.[7] Dcerou Vladislava Kruty je Alena Parthonnaud.[8]
Dílo
V oblasti fyziologie srdečního svalu publikoval Kruta na 130 původních prací.[1] Historiografických prací vydal kolem 150, zejména o J. E. Purkyně.[1]
Členství v organizacích[1]
- The History of Science Society (1957)
- Československá fyziologická společnost (předseda 1959)
- Československá biologická společnost (předseda 1961)
- Association Internationale d´Histoire de la Médecine (1962)
- Kolegium lékařských věd ČSAV (1966)
- Rehabilitační komise na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity (předseda 1968)
- Lékařská sekce Společnosti pro dějiny věd a techniky ( předseda 1969)
- Akademie der Naturforscher Leopoldina (1976)
Ocenění[1]
- Československý válečný kříž
- Medaile Za chrabrost
- Medaile za zásluhy
- Zlatá medaile Univerzity J. E. Purkyně (1968)
- Zlatá medaile za zásluhy o rozvoj péče o zdraví lidu (1968)
- Cena Lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (1970)
- In memoriam rehabilitován a povýšen na plukovníka (1991)
Odkazy
Reference
- Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2021-10-31]. Dostupné online.
- Hledání a obrana pravdy. Lékař Vladislav Kruta nezaváhal a zapojil se do odboje | Lidé. Lidovky.cz [online]. 2020-09-20 [cit. 2021-10-31]. Dostupné online. (česky)
- Medvik: Kruta, Vladislav. www.medvik.cz [online]. [cit. 2021-11-05]. Dostupné online.
- UNIVERZITA, Masarykova. Osobnosti Masarykovy univerzity. Masarykova univerzita [online]. [cit. 2021-11-05]. Dostupné online. (česky)
- Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2021-11-05]. Dostupné online.
- Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2021-11-05]. Dostupné online.
- Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2021-11-05]. Dostupné online.
- Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2021-11-05]. Dostupné online.
Literatura
BRAVENÝ, Pavel; FRANC, Zdeněk. Vladislav Kruta. Brno: Nakladatelství a vydavatelství NAUMA - Masarykova univerzita v Brně, 2000. 152 s. ISBN 80-86258-11-4.
Externí odkazy
- Knihovna Vladislava Kruty
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vladislav Kruta