Vitalij Žolobov

Prvním přáním Vitalije bylo stát se námořníkem jako jeho otec. K námořnictvu ho však nevzali, byl malý postavou. Přihlásil se na Ázerbájdžánský petrochemický institut, výukou získal specializaci automatizace a telemechaniky.[2] Nabídku k zaměstnání dostal od armády, jako poručík se věnoval výzkumu letecké techniky. V roce 1963 se dostal na vlastní žádost do oddílu přípravy kosmonautů. Po létech výcviku, která spojil se studiem na Vojensko-politické akademii V. I. Lenina, byl jmenován do záložní posádky pro Saljut 3. Po 13 letech čekání se svého letu dočkal.[3]

Do vesmíru se dostal z Bajkonuru v roce 1976 na palubě kosmické lodi Sojuz 21 ve funkci palubního inženýra. Velitele mu dělal Volynov. Pracovali spolu na orbitální stanici Saljut 5 jako jeho první stálá posádka a až po návratu vyšla najevo vzájemná ostrá hádka. Na stanici strávili bezmála 50 dní. Přistáli v kabině na padácích na území Kazachstánu.

• Sojuz 21 (6. července 1976 – 24. srpna 1976)

V roce 1981 byl z týmu kosmonautů vyřazen z kázeňských důvodů (rozvod, alkohol). Byl ženatý a má jedno dítě.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vitalij Žolobov na Wikimedia Commons
• Na webu Space
• Článek v Květech Archivováno 29. 7. 2020 na Wayback Machine