Vincenc Mastný

Působil jako textilní podnikatel a starosta města Lomnice nad Popelkou.[1] Jeho otec byl obchodníkem (faktorem) v Jičíně, ovšem část svých podnikatelských aktivit měl i v Lomnici. Vincenc se v Lomnici usadil roku 1837, kdy zde koupil dům čp. 17. Převzal pak rodinnou firmu. Postupně zaměstnával jako faktor až 1500 domácích tkalců.[2] Roku 1855 zřídil závod na Karlově vybavený parním šlichtovacím strojem a ručními dřevěnými stavy, které měly regulátor na stejnosměrné posouvání tkaniny. Roku 1858 zavedl mechanické stavy. Krátkodobě čelil krizi, ale firma přetrvala i v dalším období a roku 1903 měla 800 stavů.[3]

Starostou Lomnice byl v období let 1850–1863. Do funkce byl zvolen 19. října 1850.[2] Po obnovení ústavního života v Rakouském císařství počátkem 60. let 19. století se zapojil i do zemské politiky. V zemských volbách v Čechách v roce 1861 byl zvolen v městské kurii (volební obvod Lomnice – Nová Paka – Sobotka) do Českého zemského sněmu. Zvolen byl jako nezávislý český kandidát.[4] Podle jiného zdroje ho ale do sněmu navrhla Národní strana (staročeská). Na poslanecký mandát rezignoval roku 1863.[2]

Jako starosta se zasloužil o zřízení městské záložny, jejímž předsedou následně byl. Prosazoval také vznik průmyslové školy v Lomnici. Společně s MUDr. Kabeláčem, který se později sám stal starostou, iniciovali založení měšťanské školy. Působil i jako regionální dopisovatel časopisu Posel z Prahy.[2] Když při požáru roku 1862 shořela dosavadní lomnická radnice a dalších 41 domů, koupil továrník Vincenc Mastný spáleniště a obratem je daroval obci pro zbudování nové radnice. Dal si ale podmínku, že v budově bude umístěno i divadlo, knihovna, záložna, místnosti pro průmyslovou školu a byt učitele. Základní kámen k nové radniční budově byl položen 2. května 1864 a ještě téhož roku byla stavba dokončena.[5]

Hrob na lomnickém hřbitově

Zemřel ráno 14. března 1873 na vysílení.[6]