Vila Livia

Vila Livia, původně vila Fasolt, později vila Křička, se nachází v lázeňské části Karlových Varů ve čtvrti Westend[4] v ulici Zámecký vrch 1161/28. Byla postavena v roce 1908.

Vila Livia
/původně vila Fasolt/
stav v prosinci 2020
Účel stavby

původně lázeňské sanatorium doktora Wilhelma Fasolta
nyní lázeňský hotel

Základní informace
Slohhistorismus, secesní prvky
ArchitektLeo Buchen[1]
Výstavba1908[1]
StavebníkDr. Wilhelm Fasolt[1]
Současný majitelBristol Group s. r. o.[2][3]
Poloha
AdresaKarlovy Vary, Westend[4], Česko Česko
UliceZámecký vrch 1161/28
Souřadnice50°13′30,4″ s. š., 12°52′49,24″ v. d.
Vila Livia, Karlovy Vary
Vila Livia, Karlovy Vary, Česko
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie
Vila Livia, vpravo dům Telegraf

Na volné ploše pod Královskou vilou (Königsvilla) byla postavena v roce 1908 nová vila pro doktora Wilhelma Fasolta. Plány na třípatrovou stavbu vypracoval karlovarský architekt Leo Buchen. Vnitřní dispozice již byla s halou a jednotlivými ordinacemi. Dostala jméno po svém stavebníkovi – vila Fasolt. Doktor Wilhelm Fasolt ji vlastnil ještě v letech 1924–1930.[1]

Po druhé světové válce byla znárodněna a byla jí přidělena národní správkyně Loeblová–Janatková. Od června 1952, již jako lázeňský dům Fasolt, spadala pod Československé státní lázně. Později byla přejmenována na Křička, a když byla zařazena pod Státní sanatorium Bristol, byla nazvána Livia.[1]

V současnosti (únor 2021) je vila evidována jako objekt občanské vybavenosti v majetku společnosti Bristol Group s. r. o.[2][3] Slouží jako lázeňský hotel.

Popis

Vila se nachází ve čtvrti Westend[4] v ulici Zámecký vrch 28, č. p. 1161. Byla postavena v historizujícím slohu se secesními prvky. Nárožní věž je zakončena nízkou francouzskou jehlancovou střechou. Na nárožích jsou použity bosované lizény a secesní štuková výzdoba – nápisové stuhy s vavřínovými listy. Střecha je mansardová s vikýři.[4][1]

Zajímavost

V roce 1911 se zde ubytoval bulharský car Ferdinand I., častý host lázní, který jezdíval do Karlových Varů a Mariánských Lázní ještě jako princ Coburský.[1]

Odkazy

Reference
  1. HANYKOVÁ, Eva; ZEMAN, Lubomír; ŠPIČKA, Milan. Karlovarské domy – Architekti – Stavitelé. Karlovy Vary: Lázeňské ediční sdružení ve spolupráci se společností Baustav Karlovy Vary, 2015. 183 s. ISBN 978-80-270-0156-9. Kapitola Vila Livia, s. 138.
  2. Informace o pozemku [online]. Praha: ČÚZK – Nahlížení do katastru nemovitosti, 2021-02-12 [cit. 2021-02-12]. Dostupné online.
  3. Informace o stavbě: Karlovy Vary [554961], č. p. 1161. Nahlížení do katastru nemovitostí [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2021-02-12].
  4. ZEMAN, Lubomír. Karlovarský Westend. Karlovy Vary: Karlovarské muzeum v Karlových Varech v edici Dějiny a příroda Karlovarska, 1998. 276 s. ISBN 80-238-4494-6. Kapitola Vývoj vilové čtvrti Westend, s. 71.

Literatura
  • HANYKOVÁ, Eva; ZEMAN, Lubomír; ŠPIČKA, Milan. Karlovarské domy – Architekti – Stavitelé. 1. vyd. Karlovy Vary: Lázeňské ediční sdružení ve spolupráci se společností Baustav Karlovy Vary, 2015. 183 s. ISBN 978-80-270-0156-9. Kapitola Vila Livia, s. 138.
  • ZEMAN, Lubomír. Karlovarský Westend. Karlovy Vary: Karlovarské muzeum v Karlových Varech v edici Dějiny a příroda Karlovarska, 1998. 276 s. ISBN 80-238-4494-6. Kapitola Vývoj vilové čtvrti Westend, s. 71.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.