Vilém ze Champlitte

Guillaume de Champlitte (řecky Γουλιέλμος Σαμπλίτης) byl účastník čtvrté křížové výpravy a zakladatel křižáckého státu Achajské knížectví.

Vilém ze Champlitte
NarozeníDesetiletí od 1160
Úmrtí1209
Apulie
Povolánírytíř
ChoťEustachie z Courtenay (od 1201)
Alais de Montréal
DětiVilém II. ze Champlitte
Alžběta ze Champlitte
RodičeOdo I. ze Champlitte a Sibyla z La Ferté-sur-l'Aube
Rodde Champlitte-Pontailler
PříbuzníBeatrix ze Champlitte a Odo II. ze Champlitte (sourozenci)
Robert ze Champlitte (synovec)
Guy I dit Guyot de Pontailler, Sire de Talmay, Seigneur d'Heuilley[1] (vnuk)
Funkceachajský kníže
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

Guillaume de Champlitte byl třetím synem Edwarda I. de Champlitte, hraběte v horním Burgundsku a vnukem Huga I., hraběte ze Champagne. Během křížové výpravy se Guillaume seznámil s Bonifácem z Montferratu a dělal prostředníka mezi ním, a prvním latinským císařem Balduinem I. Flanderským. Poté, co křižáci na podzim roku 1204 dobyli Konstantinopolis a vyvrátili tak Východní císařství Guillaume následoval Bonifáce z Montferratu ze Soluně na jeho tažení za dobytím Řecka. Guillaume se následně s Godfreyem I. z Villehardouinu účastnil bitvy u kunduraských olivových hájů a dobyl Moreu na Peloponésu. Papež Inocenc III. jej poté jmenoval vládcem celé Acháje. Kvůli jeho dědovi Guillama zdejší Řekové nazývali Kampanezis (řecky Καμπανέζης).

V roce 1209, zatímco byl Guillaume de Champlitte plně zaměstnán správou svého nového území v Řecku, dostal zprávu z Francie, o smrti svého bezdětného staršího bratra Ludvíka. Proto se Guillaume urychleně vydal na cestu zpět do vlasti uplatňovat svá práva na rodinný majetek. Na cestě do Francie v Apulii však Guillaume de Champlitte zemřel, a krátce na to zemřel také jeho synovec Hugo de Champlitte, kterého zanechal v Achaji, čímž rod Champlitte v na achajském trůnu vymřel.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku William of Champlitte na anglické Wikipedii.

  1. Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.

Literatura

Související články
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.