Vilém V. Akvitánský

Vilém V. Akvitánský zv. Veliký (francouzsky Guillaume le Grand, 969/970? - 31. ledna 1030 klášter Maillezais) byl vévoda akvitánský a hrabě z Poitiers.

Vilém V. Akvitánský
vévoda akvitánský a hrabě z Poitiers
Ruiny kláštera Maillezais
Narození 969/970?
Úmrtí 31. ledna 1030
klášter Maillezais
Pohřben klášter Maillezais
Manželka Almodis z Limoges
Brisca (Sancha?) Gaskoňská
Anežka Burgundská
Potomci Vilém VI. Akvitánský
Odo Gaskoňský
Theobald
Adéla
Vilém VII. Akvitánský
Vilém VIII. Akvitánský
Anežka Akvitánská
Beatrix
Dynastie Ramnulfidové
Otec Vilém IV. Akvitánský
Matka Ema z Blois
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život
Francie roku 1030

Vilém byl starším synem akvitánského vévody Viléma a Emy z Blois, dcery Theobalda z Blois.

„ ...byl již ve svém dětství vzděláván v literatuře a velmi dobře znal Písmo. Ve svém paláci přechovával množství knih, a když náhodou nemusel válčit, věnoval se čtení. Setrvával pak dlouhé noci nad knihami ponořen do meditací, dokud jej spánek nepřemohl... “
— Adémar z Chabannes [1]

Vévodství převzal ještě jako nezletilý roku 995 či 996[2] a ambiciózní matka byla po několik let regentkou.

„ Vévoda z Akvitánie a hrabě z Poitiers, tento proslulý a neobyčejně moudrý Vilém, se ukázal být laskavým ke všem a všemu, vynikal moudrostí a svobodnou ušlechtilostí, byl ochráncem chudáků, otcem všech mnichů, přítelem a stavitelem kostelů, přítelem Svaté církve římské... “
— Adémar z Chabannes[1]

Vilém, přítel Fulberta ze Chartres, nebyl příliš nadaným vojevůdcem. Akvitánský dvůr byl kulturním centrem a vévoda udržoval přátelské vztahy s okolními panovníky včetně navarrského, francouzského a anglicko-dánského krále.[1] S podporou francouzského krále Roberta II.[3] aspiroval roku 1024 na italskou královskou korunu. Po korunovaci Konráda Sálského se mocenských nároků za sebe i syna vzdal.[3] Roku 1026 se vydal na cestu do Svaté země[4] a po návratu jej údajně napodobilo mnoho dalších urozených pánů. Společně s Odem II. z Blois podpořil roku 1027 královu volbu prince Jindřicha spolukrálem.[5] Zemřel o tři roky později a po jeho smrti začaly spory o vládu nad Akvitánií mezi syny z prvního, druhého a třetího vévodova manželství.[5] Jeho ostatky byly pohřbeny na místě skonu v benediktinském klášteře Maillezais.

Odkazy

Reference
  1. DUBY, Georges. Rok tisíc. Praha: Argo, 2007. ISBN 80-7203-819-2. S. 24.
  2. www.mittelalter-genealogie.de
  3. KOLEKTIV. Francouzští králové v období středověku. Praha: Argo, 2003. ISBN 80-7203-465-0. S. 94.
  4. Rok tisíc. str. 110
  5. Francouzští králové, str. 91

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.