Anežka Burgundská (1068)

V roce 1019 se Anežka provdala za akvitánského vévodu Viléma V., se kterým měla tři děti: Viléma VII. Akvitánského, Viléma VIII. Akvitánského a Anežku, pozdější císařovnu Svaté říše římské. Vilém zemřel 31. ledna 1030 a zanechal po sobě vdovu se třemi malými dětmi a další tři přeživší potomky z předchozích dvou manželství. Během manželství s Vilémem dala Anežka mnoho darů klášteru Cluny.

Po manželově smrti Anežka ztratila vliv u akvitánského dvora, protože její synové nebyli dědici. Aby mohla znovu získat své postavení a zajistit budoucnost svým dětem, musela se Anežka znovu vdát. A tak se v roce 1032 provdala za Geoffroye II. z Anjou, což byla atraktivní nabídka, protože jeho otcem byl mocný Fulko III. z Anjou.

V roce 1033 vpadli Geoffroyovi vojáci s Anežčinou podporou do Poitou. V březnu byl vévoda Vilém VI. Akvitánský zajat. Propuštěn byl v roce 1036 za velké výkupné a v roce 1038 zemřel v roce 1038 bezdětný. Vévodství pak zdědil další Anežčin nevlastní syn Odo, gaskoňský vévoda. Šel do války proti Anežce, jejímu manželovi a synům. Odo byl zabit v bitvě u Mauzé.

Po Odově smrti se stal akvitánským vévodou Anežčin syn Petr, který přijal jméno Vilém VII. Aigret. Protože byl příliš mladý, spravovala místo něj v letech 1039 až 1044 území jeho matka a dokonce se zdá, že vládla sama bez svého manžela. Později předala moc staršímu synovi a mladšímu Geoffreyovi Guyovi zařídila moc nad Gaskoňskem sňatkem s jeho dědičkou. Anežka se poté připojila k Geoffreymu v Anjou a ačkoli se možná aktivně neúčastnila vlády, určitě na něj měla nějaký vliv.

Anežka a Geoffrey pobývali u císařského dvora v Německu, a tak se mohla její dcera provdat za císaře Jindřicha III. Poté se spojili s císařským párem během cesty do Itálie, kde se účastnili koncilu v Sutri, uvedení papeže papeže a korunovace císaře a císařovny, kterou provedl papež Klement II. Po pouti do Monte Garaño se pár v roce 1047 vrátil do Poitou, ke založil opatství Sainte-Marie-des-Dames. V letech 1047 až 1049 Anežka v Poitou založila také klášter svatého Mikuláše.

V letech 1049 až 1052 se Anežka a Geoffrey odloučili. Důvody jsou různé: nejlogičtější je absence potomků, nicméně koncil v Remeši v roce 1049 odsoudil některá manželství jako krvesmilná a odsoudil je k rozchodu; navíc Geoffrey šel do války proti francouzskému králi (zdá se, že Geoffrey musel přísahat věrnost císaři a přestal být závislý na francouzském králi) a je velmi možné, že král nařídil svému poraženému vazalovi, aby se s manželkou rozvedl. Anežka skutečně svého manžela ovlivňovala, ale pocházela z Burgundska a zachovala si silné vazby se svou vlastí, takže je možné, že rozvod chtěla právě ona.

Přesto se Anežka vrátila na dvůr Poitiers svého syna Viléma, na kterého měla velký vliv. Brzy vypukla válka mezi Anjou a Poitou, v níž v roce 1053 zvítězil Geoffrey. To by se pravděpodobně nikdy nestalo, kdyby se Anežka s Geoffreym nerozvedla. V roce 1058 Vilém odešel do další války proti svému bývalému otčímovi hraběti z Anjou, pravděpodobně proto, že Geoffrey dal Anežčino věno své nové manželce Adéle. Vilém byl na pokraji vítězství, když v roce 1058 zemřel na nemoc.

Jeho nástupcem se stal jeho mladší bratr Geoffrey Guy, který přijal dynastické jméno Vilém VIII. Mladý hrabě si byl s Geoffreym blízký, protože byl jedinou otcovskou postavou, kterou znal, a s Anjou se usmířil. Ale po Geoffreyho smrti Vilém neváhal zaútočit na jeho dědice a od roku 1062 převzít kontrolu nad oblastí Saintonge. Anežka byla stále velmi aktivní a neváhala cestovat po celém Poitou, aby se účastnila donací nebo jednoduše viděla svého syna na dvoře v Poitiers. V roce 1062 Anežka se svou dcerou, císařovnou Anežkou, požádala papeže Alexandra II., aby vzal klášter svatého Mikuláše v Poitou pod apoštolskou ochranu. Anežka zemřela 10. listopadu 1068 a byla pohřbena v klášteře svatého Mikuláše v Poitou.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Agnes of Burgundy, Duchess of Aquitaine na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Anežka Burgundská na Wikimedia Commons