Vesmírná stanice Tchien-kung

Vesmírná stanice Tchien-kung (čínsky pchin-jinem Zhōngguó kōngjiānzhàn, znaky 天宫号空间站; česky Nebeský palác; anglický přepis: Tiangong Space Station, TSS) je čínská vesmírná stanice umístěná na nízké oběžné dráze Země ve výšce 340–450 km nad povrchem. Po dokončení bude mít zhruba pětinovou celkovou hmotnost (80 až 100 tun) ve srovnání s Mezinárodní vesmírnou stanicí (přes 400 tun) a velikostí bude obdobná jako bývalá ruská vesmírná stanice Mir.

Vesmírná stanice Tchien-kung

Budoucí sestava stanice

Stálá posádka 3 osoby
Start prvního modulu Tchien-che:
29. dubna 2021, 03:32:15 UTC
Stav aktivní
Hmotnost 22 500 kg
(plánováno až 100 000 kg)
Délka ~ 20 m
Dnů na oběžné dráze 373
Dnů s posádkou 324

Výstavba stanice je třetí fází programu Tchien-kung navazující na zkušenosti získané čínskými vědci, techniky a kosmonauty při letech předchozích stanic Tchien-kung 1 a Tchien-kung 2. Původně plánované vypuštění stanice Tchien.kung 3 bylo v roce 2017 zrušeno s tím, že Čína již přikročí k výstavbě velké orbitální stanice.[1]

Sestava stanice

TSS je modulární vesmírnou stanicí třetí generace (ve výstavbě). Vesmírné stanice první generace, jakými byly první stanice Saljut nebo Skylab, byly jednodílné a nebyly určeny pro průběžné zásobování. Stanice druhé generace Saljut 6 a 7 a Tchien-kung 1 a 2 umožňovaly zásobování během pobytů posádky. Stanice třetí generace jako Mir, Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) nebo právě TSS, jsou modulární vesmírné stanice, sestavené na oběžné dráze ze samostatně vypuštěných částí, což může výrazně zvýšit spolehlivost, snížit náklady, zkrátit vývojový cyklus a splnit rozmanité požadavky na účel modulů.[2] V případě Vesmírné stanice Tchien-kung se počítá kromě základního modulu Tchien-che se dvěma laboratorními moduly a samostatně, nicméně souběžně letícím vesmírným dalekohledem.

Diagram sestavy stanice: modře moduly, žlutě další vybavení. Nevybarvené rámečky reprezentují budoucí součásti.

Základní modul Tchien-che (čínsky pchin-jinem Tiānhé, znaky 天和; česky Harmonie nebes; anglický přepis: Tianhe) byl vynesen na oběžnou dráhu 29. dubna 2021.[3]

Modul poskytuje podporu životních funkcí a obytné prostory pro tři členy posádky. Vedle toho zajišťuje napájení stanice, její navádění, navigaci, řízení orientace a pohon. Modul se skládá ze tří sekcí: obytné, servisní a dokovací. Obytná část obsahuje kuchyň a toalety, zařízení pro řízení požáru, zařízení pro zpracování a kontrolu atmosféry, počítače, vědecké přístroje, komunikační zařízení pro vysílání a příjem komunikace prostřednictvím pozemní kontroly v Pekingu a další vybavení.

Součástí stanice jsou dva segmenty robotické ruky s adaptérem umožňujícím jejich spojení. Kombinace těchto tří částí má díky délce asi 14,5 metru dostatečný dosah, aby pokryla všechny tři hlavní moduly vesmírné stanice a dovolila provádět inspekce a další práce, například přenášet vědecké přístroje. Uplatní se také při zachycování dalších modulů přilétajících ke stanici a jejich přemisťování na různá místa během plánovaného rozšiřování stanice.[4] Rameno bylo zprovozněno během prvních tří výstupů do volného prostoru během roku 2021.

V roce 2011 se počítalo s výstavbou stanice v letech 2020 až 2022.[5] Po postupném upřesňování bylo v lednu 2021 oznámeno, že v témže roce dojde k vypuštění hlavního modulu Tchien-che, první zásobovací mise i lodi s první posádkou.[6] Odhad nutných startů autonomních i pilotovaných lodí pro celou fázi výstavby dosahuje 10 až 12.

Provoz je řízen z pekingského střediska řízení a kontroly letectví a kosmonautiky.

Přehled modulů

Název modulu účel Datum a čas startu (UTC) Port Datum a čas připojení (UTC) Datum a čas odpojení (UTC) Pozn.
1 Tchien-che základní modul 29. dubna 2021, 03:23:15
Plánovaná podoba modulu Meng-tchien - vlevo hermetizovaná sekce se zařízením pro připojení k hlavnímu modulu Tchien-che, vpravo řídící sekce se solárními panely
Modul Wen-tchien bude mít podobnou koncepci jako modul Meng-tchien.

Budoucí moduly

Laboratorní moduly Wen-tchien (čínsky pchin-jinem Wèn Tiān, znaky 問天; česky Hledání nebes; anglický přepis: Wentian) a Meng-tchien (čínsky pchin-jinem Mèng Tiān, znaky 夢天; česky Snění o nebesích; anglický přepis: Mengtian) budou poskytovat dodatečnou navigační avioniku, pohon a řízení orientace jako záložní funkce pro hlavní modul.

Oba moduly poskytnou výzkumníkům přetlakové prostředí pro provádění vědeckých experimentů ve volném pádu nebo mikrogravitaci, které by na Zemi nebylo možné provádět déle než několik minut. Experimenty mohou být umístěny i na vnější straně modulů, aby byly vystaveny kosmickému prostředí, kosmickému záření, vakuu a slunečnímu větru.

Vesmírný dalekohled

Čínské plány obsahují také vesmírný dalekohled Sün-tchien (čínsky pchin-jinem Xún Tiān, znaky 巡天; česky Nebeský křižník; anglický přepis: Xuntian), který by obíhal Zemi společně se stanicí, ale nebyl by s ní fyzicky spojen, což při provozu odstranilo přenos negativních vlivů činnosti v ostatních částech stanice na kvalitu snímání. Teleskop by se jednou za čas ke stanici připojil kvůli základnímu servisu, doplnění paliva apod. Zařízení je v současnosti ve vývoji, podle dostupných informací by mělo mít primární zrcadlo o průměru 2 metry a zorné pole 300krát větší než u Hubbleova vesmírného dalekohledu. Díky tomu by byl schopen během deseti let zobrazit až 40 % oblohy pomocí kamery s rozlišením 2,5 gigapixelu. Vypuštění bylo původně plánováno na rok 2024,[7] v dubnu 2022 ale byla zveřejněna informace o posunu termínu na roku 2023.[8]

Expedice

Expedice 1

Jako první se ke stanici 17. června 2021 v 07:54 UTC připojila loď Šen-čou 12. Tři členové její posádky – Nie Chaj-šeng, Liou Po-ming a Tchang Chung-po – během tříměsíčního letu pokračovali v montážních a testovacích pracích na stanici a podnikli dva výstupy do volného prostoru v celkové délce 12 hodin a 41 minut. Od stanice se odpojili 16. září 2021 v 00:56 UTC a před odletem provedli testovací přiblížení (bez připojení) ke spodnímu portu modulu Tchien-che.

Expedice 2

Druhá posádka ve složení Čaj Č'-kang, Wang Ja-pching a Jie Kuang-fu.přiletěla k půlročnímu letu v lodi Šen-čou 13. Ke spodnímu portu modulu Tchien-che se připojila 15. října 2021 ve 22:56 UTC. Sestavu tak poprvé tvořila čtyři tělesa, kromě Šen-čou 13 a modulu Tchien-che také nákladní lodi Tchien-čou 2 a Tchien-čou 3.

Wang se stala první ženou na TSS.

Ve dnech 7. listopadu a 26. prosince 2021 se odehrály dva výstupy do volného prostoru o celkové délce 12 hodin a 36 minut. První z výstupů absolvoval kosmonaut Čaj Č’-kang a kosmonautka Wang Ja-pching 7. listopadu 2021 od 10:51 UTC do 17:16 UTC, trval tedy 6 hodin a 25 minut. Dvojice namontovala dodatečné komponenty na robotickou ruku stanice a použila ji k nácviku manévrů, ověření jejích schopností a kompatibility s potřebami astronautů během výstupů do volného prostoru. Prověřila také bezpečnost a výkonnost podpůrných zařízení při výstupech otestovala funkce nového typu skafandrů. Pro Čaje šlo už o druhý výstup v kariéře, ale Wang se volného prostoru vydala poprvé, současně šlo o vůbec první výstup kosmonautky v historii čínského vesmírného programu.[9] Druhý výstup zahájil Jie Kuang-fu 26. prosince 2021 otevřením průlezu přechodové komory modulu Tchien-che v 10:44 UTC a poté, co se k němu připojil velitel mise Čaj Č’-kang, společně upravili umístění panoramatické kamery, aby její záběr lépe pokrýval vnějšek stanice.[10] Podle programu výstupu také nainstalovali na robotické rameno stanice plošinu pro připoutání nohou a vyzkoušeli různé metody pohybu objektů vně stanice, a to právě i pomocí robotického ramene, kterým budou přesouvány dva budoucí vědecké moduly. Výstup o délce 6 hodin a 11 minut byl ukončen v 16:55 UTC.[11]

Posádka také 5. ledna 2022 provedla test manipulace celými moduly s využitím robotické paže stanice – s její pomocí odpojili ve 22:12 UTC nákladní loď Tchien-čou 2 od hlavního modulu Tchien-che a po zkušebním posunu směrem k jednomu z bočních portů ji ve 22:59 UTC připojili zpět k původnímu portu.[12] A hned o dva dny později, 7. ledna 2021, se Tchien-čou 2 oddělila znovu a odletěla do vzdálenosti 200 metrů, odkud ji posádka ze stanice s pomocí dálkového ovládání opětovně připojila na stejné místo. Asi dvouhodinový test skončil v 23:55 UTC.[13]

Posádka také, jako první v historii čínské kosmonautiky oslavila na palubě stanice čínský nový rok.[14] Významné místo v programu měly také dvě přednášky pro čínské studenty. První se odehrála se 9. prosince 2021 a trojice při ní předvedla během třičtvrtěhodinové v televizní lekce sérii pokusů demonstrujících chování látek a předmětů v beztížném stavu.[15][16] Druhé vysílání do vybraných tří školních tříd v Pekingu, Lhase a Sin-ťiangu se uskutečnilo 23. března 2022 a i tentokrát studenti mohli vidět několik vědeckých experimentů, např. krystalizaci přesyceného roztoku, demonstraci kapalného mostu, separaci vody a oleje nebo házení předmětů v podmínkách nulové gravitace, a na závěr mohli posádce položit několik otázek.[17]

Třetí vzdělávací akce během spojení mezi stanicí a Zemí nebyla zaměřená na čínské, ale na americké studenty, kteří mohli pokládat otázky kosmonautům 10. dubna 2022 od 19:00 UTC na čínském velvyslanectví v USA ve Washingtonu, D.C. Na akci, kterou oficiálně vedl čínský velvyslanec ve Spojených státech Čchin Kang, zazněly také předem nahrané poznámky Elona Muska ohledně možností budou spolupráce lidstva ve vesmíru.[18]

Loď Šen-čou 13 se po splnění programu druhé expedice odpojila od stanice 15. dubna 2022 v 16:44 UTC[19] a po pěti obletech a příslušných orbitálních manévrech přistála v čínské oblasti Vnitřní Mongolsko 16. dubna 2022 v 01.56:49 UTC.[19][20] Dosud nejdelší let v historii čínské kosmonautiky tak trval 182 dní, 9 hodin a 33 minut.

Výstupy do volného prostoru

Seznam výstupů

Dosavadní 4 výstupy z TSS trvaly celkem 25 hodin a 17 minut.

Kosmonauti Expedice Začátek výstupu

(UTC )

Konec výstupu (UTC) Délka výstupu Účel
1 Liou Po-ming
Tchang Chung-po
1 (Šen-čou 12) 4. července 2021, 00:11 4. července 2021, 06:57 6 hodin, 46 minut oživení robotického ramene
2 Liou Po-ming
Nie Chaj-šeng
1 (Šen-čou 12) 20. srpna 2021, 00:38 20. srpna 2021, 06:33 5 hodin, 55 minut montážní práce
3 Čaj Č’-kang
Wang Ja-pching
2 (Šen-čou 13) 7. listopadu 2021, 10:51 7. listopadu 2021, 17:16 6 hodin, 25 minut doplnění a testování robotického ramene
4 Čaj Č’-kang
Jie Kuang-fu
2 (Šen-čou 13) 26. prosince 2021, 10:44 26. prosince 2021, 16:55 6 hodin, 11 minut nastavení venkovní kamery a testování robotického ramene

Informace k výstupům

Liou Po-ming a Tchang Chung-po z letu Šen-čou 12 uskutečnili 4. července 2021 výstup do volného prostoru,[21] druhý v historii čínského kosmického programu a současně druhý pro Liu Po-minga – ten první v roce 2008 z lodi Šen-čou 7 trval pouze 22 minut a jeho hlavním cílem byl televizní záběr na kosmonauty ve skafandrech s čínskou vlajkou. Tentokrát šlo o skutečný, pracovně zaměřený výstup, při němž kosmonauti uvedli do provozu robotické rameno o délce 10,2 metru, nainstalovali na něj pracovní plošinu a opěrky nohou a cvičili práci s ramenem. Kromě toho testovali kosmické obleky nové generace a zprovoznili panoramatickou kameru. Výstup začal v 00:11 UTC otevřením přechodové komory modulu Tchien-che a skončil v 06:57 UTC. Vycházka tak trvala bezmála sedm hodin.[22]

Druhý výstup[23] uskutečnil Liou Po-ming uskutečnil společně Nie Chaj-šengem 20. srpna 2021. Instalovali při něm řadu zařízení vně stanice. Nejprve na robotickou ruku připevnili zádržný systém pro nohy a plošinu, která jim pak pomohla přepravovat další vybavení po povrchu stanice. Nainstalovali záložní čerpadlo klimatizačního systému a připevnili také držák na panoramatickou kameru poblíž průlezu, který pomůže zlepšit výhled na vesmírnou stanici. Výstup začal v 00:38 UTC otevřením poklopu přechodové komory a oba kosmonauti se do modulu se vrátili zhruba o hodinu dříve, než bylo plánováno, tedy v 06:33 UTC. Jejich výstup tak trval 5 hodin a 55 minut.[24][25][26]

Ke třetímu výstupu[27] se ze stanice vydali členové druhé posádky, kosmonaut Čaj Č’-kang a kosmonautka Wang Ja-pching. Výstup začal v 7. listopadu 2021 v 10:51 UTC a skončil v 17:16 UTC, trval tedy 6 hodin a 25 minut. Dvojice namontovala dodatečné komponenty na robotickou ruku stanice a použila ji k nácviku manévrů, ověření jejích schopností a kompatibility s potřebami astronautů během výstupů do volného prostoru. Prověřila také bezpečnost a výkonnost podpůrných zařízení při výstupech otestovala funkce nového typu skafandrů.[28] Pro Čaje šlo už o druhý výstup v kariéře, ale Wang se volného prostoru vydala poprvé, současně šlo o vůbec první výstup kosmonautky v historii čínského vesmírného programu.

Další výstup do volného prostoru, už druhý během pobytu posádky lodi Šen-čou 13, se odehrál 26. prosince 2021. Jie Kuang-fu zahájil výstup otevřením průlezu přechodové komory modulu Tchien-che v 10:44 UTC a poté, co se k němu připojil velitel mise Čaj Č’-kang společně upravili umístění panoramatické kamery, aby její záběr lépe pokrýval vnějšek stanice.[10] Podle programu výstupu také nainstalovali na robotické rameno stanice plošinu pro připoutání nohou a vyzkoušeli různé metody pohybu objektů vně stanice, a to právě i pomocí robotického ramene, kterým budou přesouvány dva budoucí vědecké moduly. Výstup o délce 6 hodin a 11 minut byl ukončen v 16:55 UTC.[11]

Zásobovací lety

Zásobování stanice zajišťují v automatickém režimu nákladní lodi Tchien-čou, schopné vynést na oběžnou dráhu až 6 500 kg nákladu.

Jako první se 29. května 2021 k TSS připojila loď Tchien-čou 2. Na stanici přivezla kromě 2 tun paliva také potraviny pro první posádku stanice, skafandry pro výstupy do volného prostoru a další materiál.[29] Během Expedice 2 se loď přesunula ze zadního portu modulu Tchien-čou k zadnímu a poté sloužila jako zátěž pro testování robotické paže (5. ledna 2022), pro zkušební odpojení a připojení (7. ledna 2022) a pro další testy. Od stanice se definitivně oddělila 27. března 2022.

Druhá nákladní loď – Tchien-čou 3 – přiletěla ke stanici 20. září 2021, pouhých sedm hodin po startu, a přivezla kromě paliva a potravin také náhradní skafandry. V dubnu se automaticky přemístila od zadního portu modulu Tchie-che k modulu přednímu.[30]

Seznam lodí připojených k TSS

Kosmická loď Mise Start (UTC) Port Připojení k TSS (UTC) Odpojení (UTC) Doba spojení s TSS Zánik (případně přistání) (UTC)
1 Tchien-čou 2 Zásobovací let 29. května 2021, 12:55:29 zadní (Tchien-che aft) 29. května 2021, 21:01 18. září 2021, 02:25 111 dní, 5 hodin, 24 minut 31. března 2022, 10:40
přední (Tchien-che forward) 18. září 2021, ~06:00 5. ledna 2022, 22:12 ~109 dní, 16 hodin
přední (Tchien-che forward) 5. ledna 2022, 22:59 7. ledna 2022, ~23:00 ~1 den, 23 hodiny
přední (Tchien-che forward) 7. ledna 2022, 23:55 27. března 2022, 07:59 78 dní, 8 hodin, 4 minuty
2 Šen-čou 12 Expedice 1 17. června 2021, 01:22:27 přední (Tchien-che forward) 17. června 2021, 07:54 16. září 2021, 00:56 90 dní, 17 hodin, 2 minuty 17. září 2021, 05:34 (přistání)
3 Tchien-čou 3 Zásobovací let 20. září 2021, 07:10:11 zadní (Tchien-che aft) 20. září 2021, 14:08 19. dubna 2022, 21:02 211 dní, 6 hodin, 54 minut let pokračuje
přední (Tchien-che forward) 20. dubna 2022, 01:06 let pokračuje dosud 17 dní
4 Šen-čou 13 Expedice 2 15. října 2021, 16:23:56 spodní (Tchien-che nadir) 15. října 2021, 22:56 15. dubna 2022, 16:44 181 dní, 17 hodin, 48 minut 16. dubna 2022, 01.56:49 (přistání)

(Zeleně jsou označeny probíhající mise.)

Ostatní události

Ve dnech 1. července 2021 (ve 13:15 UTC) a 21. října (ve 22:00 UTC) stanici hrozil blízký kontakt se dvěma satelity konstelace Starlink, S-1095 v prvním a S-2305 v druhém případě. Situace byla vyřešena úpravami orbitální dráhy stanice 1. července kolem 09:50 UTC a 21. října v 03:16 UTC. Družice Starlink obvykle obíhají Zemi ve výšce kolem 550 kilometrů, ale oba uvedené kusy  snížily svou výšku, podle dostupných informací v rámci řízeného snižování orbitálních drah před koncem jejich životnosti.[31] Čína o akci informovala 3. prosince 2021 prostřednictvím nóty generálnímu tajemníkovi OSN.[32]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tiangong space station na anglické Wikipedii.

  1. "天宫二号"总设计师:不再有天宫三号 五年后建成空间站_新闻中心_中国网 (Hlavní designér „Tiangongu č. 2“: Již nebude Tiangong č. 3, o pět let později bude postavena vesmírná stanice). www.china.com.cn [online]. 2017-11-22 [cit. 2021-06-17]. Dostupné online.
  2. BARBOSA, Rui C. NASASpaceFlight.com [online]. 2021-03-01 [cit. 2021-06-17]. Dostupné online. (anglicky)
  3. 江巍. Čína vypustila první sekci své velké vesmírné stanice. China launches first section of its massive space station. www.chinadaily.com.cn [online]. [cit. 2021-06-17]. Dostupné online. (anglicky)
  4. CLARK, Stephen. China’s first female spacewalker helps outfit space station robotic arm – Spaceflight Now [online]. [cit. 2021-11-10]. Dostupné online. (anglicky)
  5. DAVID, Leonard. Čína upřesňuje ambiciózní cíle ohledně vesmírné stanice. China Details Ambitious Space Station Goals. Space.com [online]. 2011-03.07 [cit. 2021-06-17]. Dostupné online. (anglicky)
  6. CLARK, Stephen. Čína začne s výstavbou vesmírné stanice letos. China to begin construction of space station this year – Spaceflight Now [online]. [cit. 2021-06-17]. Dostupné online. (anglicky)
  7. ANDREW JONES 20 APRIL 2021. China wants to launch its own Hubble-class telescope as part of space station. Space.com [online]. 2021-04-20 [cit. 2021-08-22]. Dostupné online. (anglicky)
  8. https://twitter.com/cnspaceflight/status/1515851808945557506. Twitter [online]. [cit. 2022-04-20]. Dostupné online. (česky)
  9. China's Shenzhou-13 taikonauts complete first extravehicular mission. www.news.cn [online]. [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
  10. ANDREW JONES PUBLISHED. Spacewalking Chinese astronauts add camera to Tiangong space station module. Space.com [online]. 2021-12-28 [cit. 2021-12-29]. Dostupné online. (anglicky)
  11. DAVENPORT, Justin. Shenzhou-13 crew conducts second spacewalk of mission [online]. 2021-12-26 [cit. 2021-12-29]. Dostupné online. (anglicky)
  12. Test přemístění nákladní kosmické lodi manipulátorem vesmírné stanice skončil úplným úspěchem (空间站机械臂转位货运飞船试验取得圆满成功-新华网). www.news.cn [online]. [cit. 2022-01-07]. Dostupné online.
  13. Posádka astronautů Shenzhou 13 úspěšně dokončila ruční dálkové ovládání nákladní kosmické lodi Tianzhou-2 a test kombinace setkání a dokování vesmírné stanice (神舟十三号航天员乘组圆满完成手控遥操作天舟二号货运飞船与空间站组合体交会对接试验-新华网). www.news.cn [online]. [cit. 2022-01-08]. Dostupné online.
  14. PUBLISHED, Elizabeth Howell. Chinese astronauts celebrate lunar new year on Tiangong space station, a first. Space.com [online]. 2022-02-01 [cit. 2022-02-01]. Dostupné online. (anglicky)
  15. 直播回看:“天宫课堂”第一课开讲了 中国空间站首次太空授课 | CCTV中文国际. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (česky)
  16. ANDREW JONES PUBLISHED. Chinese astronauts to deliver live science lesson from space station Thursday. Watch it live.. Space.com [online]. 2021-12-09 [cit. 2021-12-14]. Dostupné online. (anglicky)
  17. Second live class held from China's space station-Xinhua. www.news.cn [online]. [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
  18. Musk promotes space exploration at event with China’s ambassador. South China Morning Post [online]. 2022-04-10 [cit. 2022-04-16]. Dostupné online. (anglicky)
  19. 神舟十三号载人飞船撤离空间站组合体_央广网. china.cnr.cn [online]. [cit. 2022-04-16]. Dostupné online.
  20. https://twitter.com/kosmo_michal/status/1515190307591229441. Twitter [online]. [cit. 2022-04-16]. Dostupné online. (česky)
  21. Video: First spacewalk on the China Space Station. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (česky)
  22. CLARK, Stephen. Chinese astronauts complete first spacewalk outside new space station – Spaceflight Now [online]. [cit. 2021-07-09]. Dostupné online. (anglicky)
  23. Video: China's 2nd spacewalk outside Tiangong space station! See the highlights. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (česky)
  24. Čínský výstup do volného prostoru [online]. 2021-08-20 [cit. 2021-08-21]. Dostupné online. (česky)
  25. Posádka lodi Shenzhou 12 úspěšně splnila všechny úkoly stanovené pro druhou výstup a její návrat je naplánován na polovinu září. (神舟十二号航天员乘组圆满完成第二次出舱活动全部既定任务 计划9月中旬返回-新华网). www.news.cn [online]. 20. srpna 2021 [cit. 2021-08-21]. Dostupné online.
  26. Astronauts conduct second Chinese space station spacewalk. SpaceNews [online]. 2021-08-20 [cit. 2021-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
  27. Video: China's space station: Shenzhou-13 crew completes first spacewalks. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (česky)
  28. 金丹. Shenzhou XIII astronauts make history in 1st spacewalk. global.chinadaily.com.cn [online]. [cit. 2021-11-08]. Dostupné online.
  29. JONES, Andrew. Tchien-čou 2 se spojila s čínskou vesmírnou stanicí. Tianzhou-2 docks with China's space station module. SpaceNews [online]. 2021-05-29 [cit. 2021-06-17]. Dostupné online. (anglicky)
  30. https://twitter.com/cnspaceflight/status/1516600425616601088. Twitter [online]. [cit. 2022-04-20]. Dostupné online. (česky)
  31. China’s space station maneuvered to avoid Starlink satellites. SpaceNews [online]. 2021-12-28 [cit. 2021-12-29]. Dostupné online. (anglicky)
  32. A/AC.105/1262 - Notification by China under Article V of the Outer Space Treaty concerning preventive collision avoidance between the China Space Station & United States Starlink satellites. www.unoosa.org [online]. [cit. 2021-12-29]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.