Veněra 9

Veněra 9 (rusky: Венера-9) byla sovětská planetární sonda, která v rámci programu Veněra zkoumala planetu Venuši. Let se uskutečnil v roce 1975. Veněra 9 byla první sonda na oběžné dráze Venuše, přistávací modul pak jako první pořídil fotografie z povrchu jiné planety.

Veněra 9
COSPAR1975-050A
Katalogové číslo7915
Start8. června 1975, 02:38:00 UTC[1]
KosmodromBajkonur
Nosná raketaProton-K/D
Nosný systém4MV
Stav objektupřistál na povrchu Venuše
Přistání22. října 1975
ZánikPřistání
Zánik22. října 1975 05:13 UTC
ProvozovatelSSSR
VýrobceSSSR
Druhplanetární sonda
ProgramProgram Veněra a Venera 9 & 10
Hmotnost3376 kg orbiter[1]
1560 kg přistávací sonda[2]
Parametry dráhy
Apogeum118 072 km
Perigeum7 625 km
Sklon dráhy29,5°
Doba oběhu48,3 h
Excentricita dráhy0,890 02
Přístroje
Nese přístrojeInfračervený spektrometr, radiometr, luxmetr, Polarimetr, magnetometr, camera, Electrostatic analyzer, ion trap a Čerenkovův detektor
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Orbiter

Orbitální část sondy se skládala z válcovité části se dvěma křídly solárních panelů a s parabolickou anténou s vysokým ziskem. Ke dnu válce byla připojena jednotka s pohonným systémem, vrchol válce byl spojen s kulovitým pouzdrem o průměru 2,4 m, které obsahovalo přistávací modul sondy.

Sonda odstartovala 8. června 1975 pomocí rakety Proton-K/D z kosmodromu Bajkonur. Na oběžnou dráhu Venuše vstoupila 20. října 1975. Úkolem orbitální části bylo zprostředkovávat radiové spojení přistávacího modulu se Zemí a zkoumat horní vrstvy atmosféry planety. Veněra 9 se stala první umělou družicí Venuše.

Seznam přístrojů orbiteru, experimenty

Přistávací modul

Dne 20. října 1975 se přistávací modul oddělil od orbitální části a 22. října v 05:13 UTC přistál na povrchu Venuše poblíž Beta Regio na strmém svahu (20°) pokrytém balvany. Přistávací modul byl chlazen cirkulující kapalinou. Přesto vydržel pracovat na povrchu za extrémních podmínek pouze 54 minut.

Sonda zjistila, že vrstva mraků je 30-40 km silná a začíná ve výšce 30-35 km nad povrchem. Bylo analyzováno chemické složení atmosféry, kde byly nalezeny kyselina chlorovodíková, kyselina fluorovodíková, brom a jód. Ostatní měření zahrnovala určení tlaku asi 90 atmosfér (9 MPa), teplotu 485 °C, světelnost na povrchu dosahovala úrovně srovnatelné se zamračeným letním dnem na Zemi. Veněra 9 byla první sondou, která zaslala na Zem černobílé snímky z povrchu Venuše. Na nich lze pozorovat, že v atmosféře není zjevně viditelný prach, kolem sondy byly různé 30-40 cm velké kameny bez eroze. Naplánované 360° panoramatické obrázky nemohly být vytvořeny, protože se u jednoho ze dvou fotoaparátů nepodařilo odstranit kryt čočky. Na Zemi byly odeslány snímky omezené na 180°. Tuto poruchu měla i Veněra 10.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Venera 9 na anglické Wikipedii.

  1. VÍTEK, Antonín. 1975-050A - Venera 9 [online]. Velký katalog družic a kosmických sond SPACE 40 [cit. 2008-07-22]. Dostupné online.
  2. VÍTEK, Antonín. 1975-050D - Venera 9 Spuskajemyj Apparat [online]. Velký katalog družic a kosmických sond SPACE 40 [cit. 2008-07-22]. Dostupné online.

Externí odkazy


This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.