Velká sfinga v Gíze

Velká sfinga v Gíze (psáno též Sfinga) je velká socha, v podobě zvířete (anupa nebo lva) s lidskou hlavou, nacházející se na Gízské plošině v Egyptě na západním pobřeží Nilu. Jde o největší sochu vytesanou z jednoho kusu kamene, která kdy byla vytvořena. Je 73,5 m dlouhá, 19,3 m široká a 20,22 m vysoká.

Velká sfinga v Gíze,
v pozadí Rachefova pyramida

O jejím stáří se vedou spory. Řada egyptologů věří, že byla vytvořena starými Egypťany v 3. tisíciletí př. n. l, v době Staré říše za panování 4. dynastie, a to panovníkem Rachefem či dokonce jeho otcem Chufuem (starořecky Cheops) spolu s pyramidou, ale někteří vědci upozorňují, že Sfinga nese stopy po vodní erozi, způsobené silnými dešti či záplavami, které se v Egyptě vyskytovaly mezi lety 15 000–7 000 př. n. l.[1] a byla by tudíž o celé tisíce let starší. Toto tvrzení podporuje také existence hlubokých puklin v soše, které jsou údajně starší než je uváděné stáří sochy.[2]

Podle velmi rozšířeného názoru má hlava Sfingy údajně znázorňovat právě panovníka IV. dynastie Chufua (vládl přibližně 2604/2554–2581/2531 př. n. l.), kterého takto nechal prý zpodobnit právě jeho syn, faraon Rachef.

Profil hlavy

Podle výzkumu z roku 2005 nechal hlavu Sfingy zhotovit naopak prvorozený syn Cheopse, Radžedef. Také prý byla barevná (měla mít zelené oči, červenou tvář a nemes z modrých a zlatých proužků).

Jakým jménem nazývali Sfingu staří Egypťané dodnes přesně nevíme. Často užívané označení Sfinx bylo vytvořeno ve starověku Řeky a pochází z egyptského slova sešepanch, který lze přeložit jako „obraz žijícího“.[3] Toto pojmenování označovalo královské sochy ve čtvrté dynastii, ačkoli bylo v Nové říši více spojováno s Velkou sfingou. Egyptští Arabové používali označení Abul-Hol, což znamená Otec hrůzy.[zdroj?]

Proměna Sfingy v čase

Sfinga v průběhu času utrpěla mnoho poškození. Je vytesána z vápencového podloží; časem pak došlo k částečnému zasypání pískem a obroušení zasypaných částí. První pokus vykopat Sfingu se datuje do roku 1 400 př. n. l., kdy se ji z pověření faraona Thutmose IV. podařilo odkrýt až po přední tlapy. Thutmose IV. pak mezi tlapami nechal vztyčit žulovou stélu, která připomíná tuto událost.

Hippolyte Arnoux: Velká sfinga
v Gíze zpola zasypaná, 1870–1900

Sfinze chybí původně asi jeden metr široký nos. Velmi rozšířená legenda tvrdí, že jí ho ustřelili Napoleonovi vojáci v průběhu jeho tažení do Egypta. Tato informace je však nepravdivá, protože existují obrazy Sfingy z doby před Napoleonovým tažením, které ji zobrazují bez nosu. Egyptský historik al-Makrízí připisuje zničení nosu súfijskému fanatikovi jménem Muhammad Sa'im al-Dahr, který byl rozhořčen tím, že prostí rolníci uctívají Sfingu, aby tím zlepšili svou úrodu. Sa'im al-Dahr byl poté pověšen za vandalismus. Zničení nosu se mělo odehrát v roce 1378.

V roce 1817 proběhly první moderní vykopávky, vedené kapitánem Cavigliou, které úplně odkryly její hruď. Úplně vykopána byla až v roce 1925.

Fotografie Sfingy z opačné strany nejsou zpravidla publikovány, protože jim dominuje zástavba na okraji Gizy, mimo jiné s provozovnou KFC, tržištěm i smetištěm.

Reference
  1. KRUŠINA, Zdeněk. Tajné dějiny světa 1. Praha: Eminent, 2000. ISBN 80-7281-019-7. Kapitola Co prozrazuje sfinga, s. 157–163. (čeština)
  2. UFODOKUMENTYCZ. Okem boha Hora 03 - Sfinga, strážkyně horizontu CZ. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
  3. VERNER, Miroslav. Ilustrovaná encyklopedie starého Egypta. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1997. ISBN 80-7184-446-2. S. 397.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.