Veletice

Veletice jsou vesnice, část obce Holedeč v okrese Louny. Nachází se asi 2 km severovýchodně od Holedeče. Prochází tudy železniční trať Lužná u Rakovníka – Chomutov. V roce 2011 zde trvale žilo 86 obyvatel.

Veletice
Usedlost čp. 36
Lokalita
Charaktervesnice
ObecHoledeč
OkresLouny
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°17′48″ s. š., 13°34′23″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel86 (2011)[1]
Katastrální územíVeletice (4,67 km²)
PSČ439 31
Počet domů58 (2011)[1]
Veletice
Další údaje
Kód části obce40932
Kód k. ú.640930
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Veletice je také název katastrálního území o rozloze 4,67 km².[2]

Historie

První písemná zmínka o vsi v podobě přídomku pochází z roku 1340.[3] Tehdy na kupní smlouvě mezi augustiniány z Roudnice a vladyky z Blahotic vystupuje šlechtic Bohunek z Veletic. Vladykové s přídomkem "z Veletic" se naposledy v písemných pramenech připomínají v roce 1466, pak se z historie ztrácejí. Veletice byly založeny při Blšance jako ulicová vesnice. Při západní části komunikace procházející vsí ležel vrchnostenský dvůr s tvrzí. Od začátku 16. století na ní sídlili příslušníci rodu Sekerků ze Sedčic.[4] To trvalo až do roku 1623. Tehdy byly Veletice konfiskovány Bedřichu Sekerkovi, který se aktivně zúčastnil stavovského povstání. Od královské komory je koupil Jan Kryštof svobodný pán z Paaru, který byl dědičný poštmistr ve Štýrsku[5] a postupně tento titul získal i pro Čechy, Slezsko a Uhry. Veletice se tak načas staly součástí panství Měcholupy, které bylo rovněž v rukou Paarů. V roce 1750 koupil Veletice se Stránkami hrabě Leopold Clary-Aldringen a připojil je k panství Dobříčany, kde zůstaly až do zrušení vrchnostenské správy v roce 1849.

Ve vsi se už od období raného novověku pěstoval chmel, Veletice patřily do žatecké chmelařské oblasti. Roku 1878 zde byla v čp. 2 zřízena jednotřídní škola, hasičský sbor vznikl roku 1899. Zhruba od poloviny 17. století se Veletice postupně poněmčovaly. Při sčítání lidu roku 1921 se z 372 obyvatel k české národnosti přihlásilo jen 14 osob. V průběhu roku 1946 bylo z Veletic odsunuto 269 Němců. Nahradili je přídělci z řad volyňských Čechů a osídlenců z vnitrozemí, kteří co do počtu přídělů lehce převažovali (28:20).[6]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 372 obyvatel (z toho 174 mužů), z nichž bylo čtrnáct Čechoslováků, 356 Němců a dva cizinci. Kromě pěti židů, pěti příslušníků jiných nezjišťovaných církví a jednoho člověka bez vyznání byli římskými katolíky.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 394 obyvatel: 38 Čechoslováků, 353 Němců a tři cizince. V náboženské struktuře převažovali katolíci, ale žilo zde také šestnáct evangelíků, jeden člen jiných církvi a tři lidé bez vyznání.[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[3][9]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Obyvatelé 3963994044614003723941801751611181028286
Domy 6061647673828465.4740565658
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů obce Holedeč.

Pamětihodnosti

  • Venkovská usedlost čp. 36.[10]
  • Kaplička postavená před rokem 1835, kdy je uvedena na seznamu kaplí a křížů Litoměřické diecéze.

Rodáci

Galerie

Reference

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-28.
  3. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 396, 397.
  4. ROEDL, Bohumír; TARABA, Pavel; TARABA, Slavomír. Holedeč, Holedeček, Veletice, Stránky. Holedeč: Obec Holedeč, 2018. 199 s. Kapitola Veletice, s. 154–156. Dále jen Roedl a kol. 2018.
  5. Der politische Bezirk Saaz. Eine Heimatkunde. Příprava vydání Karl Tutte. Saaz: Verlag des Bezirks-Lehrer-Vereins, 1904. 918 s. S. 738.
  6. Roedl a kol., str. 158–161.
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 231.
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 403.
  9. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 303.
  10. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-20]. Identifikátor záznamu 154786 : Venkovská usedlost. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.