Dobříčany

Dobříčany je vesnice, část obce Liběšice v okrese Louny. Nachází se asi 2 km na severozápad od Liběšic. Prochází tudy železniční trať Lužná u Rakovníka – Chomutov. V roce 2009 zde bylo evidováno 65 adres.[2] V roce 2011 zde trvale žilo 98 obyvatel.[3]

Dobříčany
Kostel v Dobříčanech
Lokalita
Charaktervesnice
ObecLiběšice
OkresLouny
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°18′18″ s. š., 13°36′8″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel98 (2011)[1]
Katastrální územíDobříčany (3,06 km²)
PSČ438 01
Počet domů58 (2011)[1]
Dobříčany
Další údaje
Kód části obce27782
Kód k. ú.627780
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dobříčany je také název katastrálního území o rozloze 3,06 km².[4]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1318.[3] Od roku 1823 byl statek a zámek Dobříčany ve vlastnictví baronské rodiny Zessnerů, jež jej po roce 1945 musel opustit a zámek sloužil jako kasárna.

Jihozápadně od vesnice bývaly u břehu Blšany lázně využívané od osmnáctého století k léčebným koupelím. Na počátku dvacátého století je provozovali Zessnerové a po roce 1945 je převzal místní národní výbor. Ještě v roce 1971 bylo v lázních poskytnuto šest tisíc koupelí. Při ceně 6 Kčs za koupel byl provoz lázní ziskový. Přestože byly koupele označeny jako očistné, předepisovali je obvodní lékaři z okolí Žatce při revmatických a kožních nemocích.[5]

Přírodní poměry

Mezi Blšankou a bývalým náhonem jihozápadně od vesnice se v několik studních jímala z hloubky 1,5–1,8 metru hydrogenuhličitano-síranová vápenato-hořečnatá voda s mineralizací 0,83 g·l−1. V podloží kvartérních sedimentů úzké údolní nivy se zde nachází jíly a písky žatecké bezslojové facie souvrství hnědouhelných slojí.[5]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 456 obyvatel (z toho 251 mužů), z nichž bylo devatenáct Čechoslováků, 435 Němců a dva cizinci. Převažovali lidé s římskokatolickým vyznáním, ale žili zde také tři evangelíci a osm lidí bez vyznání.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 482 obyvatel: 25 Čechoslováků a 457 Němců. Kromě římských katolíků ve vsi žil jeden evangelík a tři lidé bez vyznání.[7]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[3][8]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Obyvatelé 3924324064444884564821922171681391139298
Domy 5051526166698569585550575658

Pamětihodnosti

Archeologické naleziště

Objevena dílna na výrobu kamenných štípaných nástrojů s několika sty nástroji a odštěpky datované do období starší doby kamenné (magdalénienu).

Reference

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
  3. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 398, 399.
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu.
  5. KAČURA, Georgij. Minerální vody Severočeského kraje. 1. vyd. Praha: Ústřední ústav geologický, 1980. 170 s. Kapitola Dobříčany, s. 80–82.
  6. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 231.
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 402.
  8. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 304.
  9. Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Dobříčany, s. 277.
  10. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Dobříčany – zámek, s. 93.
  11. Dobříčany – Záznam v databázi monumnet [online]. Národní památkový ústav, 2003–2011 [cit. 2012-02-26]. Dostupné online.

Literatura

  • ŠTĚPÁNEK, Karel. 700 let města Žatce. Žatec: Městský národní výbor Žatec, 1965. 72 s.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.