Velešínská pahorkatina
Velešínská pahorkatina je geomorfologický okrsek s rozlohou 139,25 km² v severní části Kaplické brázdy. Pahorkatina má plochý povrch skloněný od jihu k severu, do nějž je zaříznuto kaňonovité údolí Vltavy.[1] Jedná se o dvanáct kilometrů širokou, výše zdviženou zemskou kru (hrásť) mezi sníženinou Českobudějovické pánve na severu a Bujanovskou sníženinou na jihu, od nichž je oddělena zlomovými svahy. Výraznými zlomovými svahy je ohraničena rovněž na západě, kde sousedí s Blanským lesem, Buglatskou vrchovinou a Rožmberskou vrchovinou. Východní ohraničení tvoří údolí Malše, za nímž navazuje Strážkovická pahorkatina.
| Velešínská pahorkatina | |
|---|---|
 Pohled na Věncovou horu (vzadu) od vesnice Plešovice (v popředí) | |
| Nejvyšší bod | 652 m n. m. (Věncová hora) |
| Rozloha | 139,25 km² |
| Nadřazená jednotka | Kaplická brázda |
| Sousední jednotky | Rožmberská vrchovina, Chvalšinská kotlina, Blanský les, Křemžská kotlina, Buglatská vrchovina, Blatská pánev, Strážkovická pahorkatina, Bujanovská sníženina |
| Podřazené jednotky | Korosecká vrchovina, Kamenoújezdská pahorkatina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Horniny | rula, svor, žula |
| Povodí | Vltava |
| Souřadnice | 48°51′5″ s. š., 14°26′29″ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Geomorfologické podokrsky
- Korosecká vrchovina
- Kamenoújezdská pahorkatina
Geologická stavba
Velešínská pahorkatina je složená z pruhů granulitů, ortorul, pararul, svorových rul a kaplických svorů s ostrůvky dioritů. V severní části se vyskytují zbytky neogénních usazenin, které jsou považovány za doklad dřívějšího odvodňování prolomu k jihu do povodí Dunaje.
Reference
- Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Velešínská pahorkatina, s. 478.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Velešínská pahorkatina na Wikimedia Commons