Strážkovická pahorkatina
Strážkovická pahorkatina je geomorfologický okrsek v severní části Stropnické pahorkatiny, která náleží k Novohradskému podhůří.[1] Společně s navazujícími hrástěmi Lišovského prahu a Velešínské pahorkatiny tvoří předěl mezi Třeboňskou a Českobudějovickou pánví, nad nimiž se zvedá o 100–150 m. Od Velešínské pahorkatiny je na západě oddělena údolím Malše v úseku mezi hradem Velešín a Plavem. V tomto místě řeka Malše vtéká do Českobudějovické pánve a své nejnižší nadmořské výšky (405 m) zde dosahuje nejen Stropnická pahorkatina, ale celé Novohradské podhůří.
Strážkovická pahorkatina | |
---|---|
Pašínovická louka | |
Nejvyšší bod | 558 m n. m. (Strážkovický vrch) |
Nadřazená jednotka | Stropnická pahorkatina |
Sousední jednotky | Lišovský práh, Velešínská pahorkatina, Kohoutská vrchovina, Rychnovská pahorkatina, Českovelenická pánev |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Horniny | rula, svor |
Povodí | Malše |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jedná se o členitou pahorkatinu prořezanou průlomovým údolím Stropnice. Geologické podloží je tvořeno převážně svorovými rulami a svory, místy se vyskytují ostrůvky neogenních usazenin.[2] Své jméno pahorkatina získala podle vesnice Strážkovice, u níž se patrně nacházelo jedno z doudlebských strážních míst poblíž Vitorazské stezky.[3]
Významné vrcholy
- Strážkovický vrch 558 m
- Střížovská planá hora 516 m
- Borovanský vrch 514 m
Reference
- BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
- DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987.
- CUKR, Jiří. Okolí Českých Budějovic. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2011. 230 s. ISBN 978-80-86829-66-1.