Vehlovické opuky

Předmětem ochrany jsou podzemní prostory vzniklé těžbou opuky, významné naleziště svrchnokřídových zkamenělin, zvláště ryb, v uloženinách jizerského souvrství. V zimních měsících tyto prostory slouží jako útočiště některým druhům netopýrů a vrápenců, např. vrápence malého.

Detail stěny štoly

Předmětem ochrany je rovněž doklad technicky vzácného způsobu podzemní těžby hornin.[3] Lokalita byla vyhlášena též jako geologická, neboť je významnou ukázkou stratigrafie (sledu vrstev) usazených hornin české křídové pánve.[4]

V historických pramenech ze 70. let 19. století se uvádí, že popudem k otevření rozsáhlých lomů ve Vehlovicích byla stavba tzv. Polabské dráhy (železniční trať Lysá nad Labem – Ústí nad Labem).[4] Byly zde těženy dvě polohy opuk – spodní a žlutavě zbarvená svrchní, které se přezdívalo „žloutek“. Tato nažloutlá opuka, která byla dobývána i podzemními štolami a v níž se vyskytuje značné množství zkamenělin, byla používána zejména na výrobu dlaždic a žlabů. V lomech byly nalezeny zkameněliny ryb Hoplopteryx zippei (AG.), Parelops pražákii, Serranus cretaceus, Schizospondylus dubius, Macropoma speciosum Reuss, Ptychodus mamillaris AG., raků Enoploclythia leachi (Mant.) a Schlüteria tetracheles a střednoturonského mlže Inoceramus lamarcki Park.[4]

Lokalita byla navržena k ochraně v roce 1996. V té době byl stav lokality velmi špatný, neboť byla z velké části zavezena skládkou a prakticky se proměnila v zarostlé smetiště. Po vyhlášení ochrany bylo území uvedeno do přiměřeného stavu a vstup do podzemních štol, kde sídlí kolonie netopýrů a vrápenců, byl opatřen mříží.[4]