Vasyl Voljan

Narodil se v Haliči.[1] Profesí byl doktorem soudního lékařství.[3] Byl též univerzitním profesorem a ředitelem všeobecné nemocnice v Černovicích.[4] Na doktora lékařství studoval v letech 1849–1856 na Vídeňské univerzitě, kde byl také promován. Do roku 1866 byl lékařem v uherském Bardějově (Bartfeld). V letech 1866–1886 působil coby vrchní lékař městské nemocnice. Od roku 1884 byl ředitelem zemské nemocnice a léčebny v Černovicích. Od roku 1874 rovněž vyučoval na Černovické univerzitě.[1] Působil ve funkci zdravotního rady, ředitele černovické nemocnice a mimořádného profesora soudního lékařství.[2]

Byl i veřejně a politicky činný. Zpočátku se profiloval jako ukrajinský národovec, později byl zastáncem proruské (rusofilské) orientace.[5] Byl poslancem Bukovinského zemského sněmu. V roce 1890 zastával funkci náměstka zemského hejtmana (tedy místopředsedy zemského sněmu).[1] Poté, co se roku 1892 sněm po nových volbách opětovně sešel, měl Voljan opět ambici stát se náměstkem zemského hejtmana, což se mu nepodařilo. Uzavřel pak spojenectví s rumunskými poslanci na sněmu a tato rusínsko-rumunská aliance znemožnila, aby na sněmu převládla provídeňská liberální levice.[2]

Byl i poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách roku 1891 za kurii venkovských obcí, obvod Vyžnycja, Kicmaň atd. Mandát zde obhájil ve volbách roku 1897. V poslanecké sněmovně setrval do své smrti roku 1899.[6] Ve volebním období 1891–1897 se uvádí jako Dr. Basil Wolan, univerzitní profesor, bytem Černovice.[7]

Ve volbách roku 1891 se uvádí jako rusínský kandidát.[8] Připojil se ke konzervativnímu a federalistickému Hohenwartově klubu.[9] Ve volbách roku 1897 byl zmiňován coby starorusínský kandidát.[10] Zasedl do poslaneckého klubu Slovanský křesťansko národní svaz.[11] Podle údajů z nekrologu z konce roku 1899 nebyl členem žádného poslaneckého klubu.[2]

Získal Řád Františka Josefa a byl členem-korespondentem Říšského geologického ústavu ve Vídni.[1] Svůj majetek odkázal ve prospěch ukrajinských řemeslníků v Černovicích.[5] Zemřel v říjnu 1899[2] ve vídeňském Löwově sanatoriu.[1]