Vasilij Zajcev

Vasilij Grigorjevič Zajcev (rusky Васи́лий Григо́рьевич За́йцев; 23. března 191515. prosince 1991) byl s 242 potvrzenými zásahy[1] jeden z nejlepších sovětských odstřelovačů během druhé světové války.

Vasilij Zajcev
Vasilij Zajcev (prosinec 1942)
Narození23. března 1915
Jeleninka
Úmrtí15. prosince 1991 (ve věku 76 let)
Kyjev
Místo pohřbeníMamajova mohyla
Povoláníodstřelovač, autor autobiografie a voják
OceněníLeninův řád
jubilejní medaile 20 let vítězství ve velké vlastenecké válce 1941–1945
Medaile 100. výročí narození Vladimira Iljiče Lenina
jubilejní medaile 30 let vítězství ve Velké vlastenecké válce 1941–1945
Medaile 30. výročí sovětské armády a námořnictva
 více na Wikidatech
Politická stranaKomunistická strana Sovětského svazu
Nábož. vyznáníateismus
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vasilij Zajcev je na fotografii vlevo, zachycen během školení dvojice nováčků

Životopis

Zajcevův kenotaf na Lukjanivském vojenském hřbitově v Kyjevě

Narodil se v selu Jeleninka v rajónu Čeljabinsk v tehdejším carském Rusku, vyrostl v pohoří Ural. Zde se učil střílet při lovech na vysokou zvěř. Dokončil školu jako účetní a v Magnitogorsku se podílel na tzv. „Magnitogorském projektu“. Roku 1937 vstoupil do Vojenské námořní flotily. Zde také pravděpodobně dokončil Vojenskou hospodářskou školu. Na začátku německé invaze do SSSR byl náčelníkem finančního oddělení v Tichomořském loďstvu. Je známo, že se účastnil bitvy u Stalingradu od září roku 1942. V období od 10. listopadu do 17. prosince 1942 údajně zastřelil 225 vojáků a důstojníků wehrmachtu, z toho 11 odstřelovačů. Některé zdroje tvrdí, že téměř stejný počet vojáků německé armády (v tomto případě 224 mužů) zastřelil neznámý sovětský voják známý pouze jako Zikan.[2]

Zajcev sloužil u 1047. střeleckého pluku 284. střelecké divize 62. armády Stalingradského frontu. Odstřelovací pušku, která je dnes součástí Stalingradského muzea, věnoval Zajcevovi osobně velitel pluku. Služby schopný byl do ledna 1943, kdy utrpěl při minometném útoku zranění očí. Zrak mu navrátila operace, kterou provedl profesor Filatov. Poté se vrátil do bojů a do konce války byl povýšen na kapitána. Již během bitvy o Stalingrad se věnoval výcviku odstřelovačů, ve druhé polovině války sepsal dvě brožury pro odstřelovače a aktivně se podílel na jejich výcviku a taktice. Jeho žákům se říkalo „Zajíčata“. Do konce války údajně zastřelil 242 vojáků, z toho 11 odstřelovačů. Po válce vedl továrnu v Kyjevě.

Vyznamenání

Kniha

Zápisky odstřelovače

Film

Odkazy

Reference

  1. Томск от А до Я : краткая энциклопедия города. Tomsk: izdateľstvo naučno-techničeskoj literatury 439 s. Dostupné online. ISBN 5-89503-211-7, ISBN 978-5-89503-211-4. OCLC 71824815 (rusky)
  2. DOLINA, Miroslav. Země před Volhou. Fakta & svědectví. Květen 2009, roč. I., čís. 5, s. 8. ISSN 9771803622003.
  3. Зайцев Василий Григорьевич :: Память народа. pamyat-naroda.ru [online]. [cit. 2021-03-21]. Dostupné online.
  4. Зайцев Василий Григорьевич :: Память народа. pamyat-naroda.ru [online]. [cit. 2021-03-21]. Dostupné online.
  5. Зайцев Василий Григорьевич :: Память народа. pamyat-naroda.ru [online]. [cit. 2021-03-21]. Dostupné online.
  6. Зайцев Василий Григорьевич :: Память народа. pamyat-naroda.ru [online]. [cit. 2021-03-21]. Dostupné online.
  7. Зайцев Василий Григорьевич :: Память народа. pamyat-naroda.ru [online]. [cit. 2021-03-21]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.