Magnitogorsk

Magnitogorsk (rusky Магнитого́рск) je město v Rusku na řece Ural na předělu mezi Evropskou a Asijskou částí země. Žije zde 407 775 lidí. Je zde významné naleziště železa a magnetitu. Pojmenované je po hoře Magnitnaja, která je téměř čistě ze železa, jedná se o geologickou anomálii. Působí zde největší firma na zpracování železa a oceli v Rusku, MMK (Магнитогорский металлургический комбинат).

Magnitogorsk
Магнитогорск

znak

vlajka
Poloha
Souřadnice53°23′ s. š., 59°2′ v. d.
Časové pásmoUTC+5[1]
StátRusko Rusko
oblastČeljabinská

Čeljabinská oblast na mapě Ruska
Magnitogorsk
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha392,4 km²
Počet obyvatel418 241 (2017)
Hustota zalidnění1 066 obyv./km²
Správa
Vznik1929
Oficiální webwww.magnitogorsk.ru
PSČ455000
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Kozácká pevnost Magnitnaja vznikla v roce 1743 za císařovny Alžběty I. a těžba železné rudy začala v roce 1759.

Magnitogorský Kostel Nanebevstoupení Krista

Na příkaz Stalinova plánu industrializace SSSR zde byl vybudován ve třicátých letech obrovský strojírenský a hutnický průmysl. Nedostatkem tohoto plánu však bylo to, že dělníci byli bývalí zemědělci, kteří měli s průmyslovou výrobou pramálo zkušeností. Proto byli přizváni i specialisté a architekti z Německa. Od roku 1937 bylo město pro turisty uzavřeno. Během 2. světové války sehrál Magnitogorsk důležitou úlohu, a to díky dodávkám oceli Rudé armádě. Během perestrojky byl uzavřený status města odstraněn a cizinci mohli znovu město navštívit.

Charakter města

Magnitogorsk byl vyprojektován tak, že se skládá z několika velkých zón (obytná, průmyslová, rekreační), na sebe navazujících s oddělenými prostory pro dopravu. Projektantem města byl německý architekt Ernst May.

Město je spojeno mezinárodním letištěm a železnicí. Veřejná doprava zahrnuje tramvaje, autobusy a taxíky. Ve městě jsou tři státní univerzity (MSTU, MaSU a MSC), tři divadla a působí zde hokejový klub KHL Metallurg Magnitogorsk.

Odkazy

Reference
  1. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.