Vasilij Danilovič Sokolovskij

Vasilij Danilovič Sokolovskij (rusky Соколовский Василий Данилович; 9. červencejul./ 21. července 1897greg. Kozliki, Grodenská gubernie10. května 1968 Moskva) byl sovětský vojevůdce. Za Velké vlastenecké války byl náčelníkem štábu a velitelem frontu, po válce dosáhl hodnosti maršála Sovětského svazu a funkce náčelníka generálního štábu Sovětské armády.

Vasilij Danilovič Sokolovskij
Narození21. července 1897 nebo 9. července 1897
Koźliki
Úmrtí10. května 1968 (ve věku 70 let)
Moskva
Místo pohřbeníHřbitov u Kremelské zdi
Alma materFrunzeho vojenská akademie
Povolánídůstojník, politik a autor
OceněníŘád rudého praporu (1928)
jubilejní medaile 20 let Dělnicko-rolnické rudé armády (1938)
Leninův řád (1941)
Leninův řád (1942)
Řád republiky (1942)
 více na Wikidatech
Politická stranaKomunistická strana Sovětského svazu (od 1931)
Funkceposlanec Nejvyššího sovětu SSSR (1952–1961)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Kapitulace Wehrmachtu 8. května 1945. Dole vpravo Sokolovskij, vedle Žukov a Vyšinskij.
Sokolovskij na sovětské poštovní známce

Narozen v běloruské rolnické rodině u Białystoku na území dnešního Polska, které bylo tehdy součástí carského Ruska. Brzy po Říjnové revoluci vstoupil do Rudé armády. Po absolvování vojenské akademie sloužil ve střední Asii, později v centrálním Rusku. Ve druhé polovině 30. let postoupil na funkci náčelníka štábu vojenského okruhu.

Začátkem roku 1941 přešel do Moskvy, se Žukovem a Vatutinem patřil k nejužšímu vedení generálního štábu. Koncem července 1941 byl přeložen k Západnímu frontu. Účastnil se plánování a uskutečnění protiútoku u Moskvy. V bitvě u Kurska velel Západnímu frontu, který v operaci Kutuzov osvobodil Orel. V následující operaci Suvorov Sokolovského vojska osvobodila Smolensk, od října 1943 však další postup sovětských vojsk uvázl. Po neúspěchu dalších útoků v zimě 1943/44 byl Sokolovskij přeložen k 1. ukrajinskému frontu jako náčelník štábu. Zde podílel se na přípravě Lvovsko-Sandoměřské a Viselsko-Oderské operace. V dubnu 1945 si ho vyžádal maršál Žukov jako zástupce k provedení Berlínské operace.

Po válce zůstal v Německu, po odchodu Žukova se stal jeho nástupcem. V březnu 1949 byl přeložen do funkce 1. náměstka ministra ozbrojených sil, od roku 1952 současně náčelníka generálního štábu. V této funkci využil své široké zkušenosti z velitelské i štábní práce, měl výrazný podíl na změnách v Sovětské armádě v padesátých letech. Soustředil se mimo jiné na vypracování teoretických koncepcí vedení jaderné války a patřičnou reorganizaci ozbrojených sil. Výsledky činnosti Sokolovského týmu byly publikovány ve sborníku Военная стратегия.

Zemřel 10. května 1968 v Moskvě, byl pochován na Rudém náměstí u Kremelské zdi.

Vzdělání

  • září 1914 – 1918 – studium v učitelském semináři
  • 1918 – absolvoval 1. moskevské vojensko-instruktorské kurzy
  • 1918 – červen 1919, prosinec 1919 – červen 1920, listopad 1920 – červen 1921 – studium v Akademii generálního štábu
  • 1928 – absolvoval Vyšší akademické kurzy

Vojenská kariéra

  • od února 1918 – v Rudé armádě, nižší velitelské funkce
  • červen – listopad 1920 – náčelník štábu divize
  • říjen 1921 – duben 1922 – pomocník náčelníka operační správy štábu Turkestánského vojenského okruhu
  • – 1922 – velitel skupiny vojsk Samarkandské a Ferganské oblasti
  • duben 1922 – květen 1924 – náčelník štábu 2. turkestánské střelecké divize
  • květen 1924 – říjen 1926 – velitel 2. turkestánské střelecké divize
  • říjen 1926 – červen 1930 – náčelník štábu 9. střeleckého sboru
  • červen 1930 – leden 1935 – velitel 43. střelecké divize
  • leden – květen 1935 – zástupce náčelníka štábu Povolžského vojenského okruhu
  • 17. května 1935 – duben 1938 – náčelník štábu Uralského vojenského okruhu
  • duben 1938 – únor 1941 – náčelník štábu Moskevského vojenského okruhu
  • únor – konec června 1941 – 2. zástupce náčelníka generálního štábu RKKA (pro organizačně-mobilizační otázky)
  • konec června – 30. července 1941 – 1. zástupce náčelníka generálního štábu RKKA
  • 30. července 1941 – leden 1942 – náčelník štábu Západního frontu
  • 30. července – 10. září 1941 – náčelník štábu Hlavního velitelství Západního směru
  • leden – 25. ledna 1942 – 1. zástupce náčelníka generálního štábu RKKA
  • 1. února – 5. května 1942 – náčelník štábu Hlavního velitelství Západního směru
  • 5. května 1942 – 28. února 1943 – náčelník štábu Západního frontu
  • 28. února 1943 – 15. dubna 1944 – velitel Západního frontu
  • 15. dubna 1944 – 10. dubna 1945 – náčelník štábu 1. ukrajinského frontu
  • 15. dubna – 10. června 1945 – zástupce velitele 1. běloruského frontu
  • 10. června 1945 – březen 1946 – zástupce Hlavního velitele skupiny sovětských okupačních vojsk v Německu
  • březen 1946 – březen 1949 – Hlavní velitel skupiny sovětských okupačních vojsk v Německu
  • březen 1949 – duben 1960 – 1. náměstek ministra ozbrojených sil/ministra vojenství/ministra obrany SSSR
  • červen 1952 – duben 1960 – současně náčelník generálního štábu Sovětské armády
  • od června 1960 ve skupině generálních inspektorů

Hodnosti

Řády a vyznamenání

Podrobnější informace naleznete v článku Tituly a vyznamenání Vasilije Daniloviče Sokolovského.

Politická činnost

  • od 1931 člen VKS(b)
  • 14. října 1952 – 17. října 1961 – člen ÚV KSSS
  • 31. října 1961 – 10. května 1968 – kandidát ÚV KSSS
  • 1946 – 10. května 1968 – poslanec Nejvyššího sovětu SSSR

Dílo

  • Военная стратегия. Под ред. В.Д. Соколовского.. Moskva: Vojenizdat, 1962.
  • Разгром немецко-фашистских войск под Москвой. Под ред. В.Д. Соколовского.. Moskva: Vojenizdat, 1964. Dostupné online.

Externí odkazy

Předchůdce Vasilij Danilovič Sokolovskij Nástupce
Ivan Stěpanovič Koněv velitel Západního frontu
únor 1943 – duben 1944
Ivan Danilovič Čerňachovskij
Georgij Konstantinovič Žukov Hlavní velitel Skupiny sovětských okupačních vojsk v Německu
duben 1946 – březen 1949
Vasilij Ivanovič Čujkov
Alexandr Michajlovič Vasilevskij první náměstek ministra ozbrojených sil/ministra vojenství/ministra obrany SSSR
březen 1949 – duben 1960
Matvěj Vasiljevič Zacharov
Sergej Matvějevič Šteměnko náčelník Generálního štábu
červen 1952 – duben 1960
Matvěj Vasiljevič Zacharov
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.