Operace Kutuzov

Operace Kutuzov (nebo též Orelská operace) byla vojenská ofenzíva Velké vlastenecké války, která byla pojmenována po Michailovi Kutuzovovi, carském generálovi, který vyhnal v roce 1812 Napoleona z Ruska.

Operace Kutuzov
konflikt: Východní fronta
Sovětský tank T-34 ve městě Orjol
trvání: 12. července – 18. srpna 1943 místo: Orel, SSSR výsledek: Sovětské vítězství
strany
Třetí říše	Sovětský svaz
velitelé
Walter Model Günther von Kluge Lothar Rendulic Erich von Manstein	Konstantin Rokossovskij Ivan Bagramjan Vasilij Sokolovskij
síla
300 700 vojáků 625 tanků 5 500 děl a minometů 610 letadel	1 126 000 vojáků 2 409 tanků 21 000 děl a minometů 2 220 - 3 023 letadel
ztráty
18 912 padlých 85 233 raněných 15 859 zajatých neznámo tanků neznámo děl a minometů 218 letadel	112 529 padlých 317 361 raněných 2 586 tanků 892 děl a minometů 1 014 - 1 705 letadel

Operace Kutuzov byla naplánována v souvislosti s bitvou v Kurském oblouku, kdy měli Sověti na zvážení buď možnost útoku, či obrany. Skupina sovětských generálů kolem Žukova prosadila druhou možnost s tím, že až dojde k vyčerpání německých vojsk v Kurském oblouku, začne protiútok Rudé armády - Operace Kutuzov. Na německá vojska severně od kurského výběžku měla zaútočit vojska Brjanského a Západního frontu. Operace byla zahájena 12. července 1943, kdy začal sovětský protiútok na severní straně Kurského výběžku směrem na Orel a na Brjansk. Rudé armádě se podařilo prorazit obranu na východě i severu orelského výběžku a postupně likvidovat síly protivníka. Její postup ale nebyl dostatečně rychlý, protože Sověti stále naráželi na připravenou německou obranu. Orel tak byl osvobozen až 5. srpna, Brjansk 18. srpna 1943. V této operaci hráli velkou úlohu sovětští partyzáni, kterým se dařilo s úspěchem ničit železniční tratě a paralyzovat německou přepravu. To vedlo někdy až k zastavení přísunu potravin, střeliva a pohonných hmot. Němci se byli nuceni po vyčerpávajících bojích stáhnout do předem připravované obranné linie Hagen. Vyčerpaná však byla i sovětská vojska, která přešla v tomto prostoru 20. srpna do obrany.

Na jižním sektoru Kurského výběžku byla situace komplikovanější. Zde probíhaly tvrdé boje u Prochorovky, do kterých musely být zapojeny i jednotky záložního Stepního frontu, které byly původně určené čistě k provedení protiútoku po vyhrané kurské bitvě. 3. srpna začala Operace Vojevůdce Rumjancev, při níž byla německá armáda nucena dále ustupovat. Do konce měsíce srpna dobyla Rudá armáda Charkov a na tyto boje navázala gigantická Bitva o Dněpr.