Hercynské vrásnění

Hercynské vrásnění je nazváno podle pohoří Harz (čti [harc]), který je součástí Hercynského lesa, čili jedním z hercynských pohoří. Synonymum variské vrásnění vzniklo podle kmene Varisků, který obýval území dnešního Vogtlandu na západ od Krušných hor. Vídeňský geolog Eduard Suess zavedl v roce 1880 pojem variský směr, který se používal pro libovolné pohoří táhnoucí se ve směru severozápad–jihovýchod. Protikladem byl hercynský směr jihozápad–severovýchod. Z tohoto pohledu by většina pohoří, kterým dnes říkáme hercynská, byla variská, výjimkou by byly např. Krušné hory. Později se oba termíny přenesly na označení horotvorného procesu.

V širším smyslu se někdy (nepříliš správně) používá pojem hercynský (variský) pro celou epochu, tj. pro všechny horotvorné procesy v mladších prvohorách (devon–perm). Rozumný základ to má u jižní části Apalačských hor v Severní Americe, které vznikly při téže srážce, ale byly později od zbytku hercynských pohoří odtrženy, když vznikl Atlantský oceán; pro ně se obvykle používá pojem alleghenské vrásnění. Pojmenování hercynský už však není na místě třeba u Uralu (vznikl srážkou Sibiře s Pangeou v karbonu a permu, asi 300–250 Ma).

• Výchozí podmínky: Euramerika vznikla začátkem devonu, když se Baltika (s již připojenou Avalonií) srazila s Laurentií (zhruba dnešní Severní Amerikou). Výsledný kontinent ležel na rovníku. Laurentie v něm byla položená na bok, tj. dnešní východní pobřeží Severní Ameriky bylo obrácené k jihu. Šev mezi někdejší Baltikou a Laurentií probíhal Skandinávií a Skotskem na jedné straně, Grónskem na druhé. Dnešní Florida a většina jižní Evropy nebyly součástí Eurameriky.
• Gondwana zahrnovala obrovská území budoucí Jižní Ameriky, Afriky, Arábie, Indie, Austrálie a Antarktidy. Rozkládala se na jižní polokouli jihovýchodně od Eurameriky (sahala i na jižní pól), pohybovala se k severozápadu a doháněla Eurameriku. Mezi Euramerikou a Gondwanou se rozprostíral Rheický oceán.
• V raném karbonu se Gondwana dotkla Eurameriky oblastí budoucí severozápadní Afriky. Vznikla jižní část Apalačských hor (severní část je starší a vznikla už při kaledonském vrásnění). Na africkém území se zvedla Meseta (později z větší části překryta Atlasem).
• Území budoucí Jižní Ameriky se posouvalo k severu a na jižním okraji Eurameriky vyvrásnilo pohoří Ouachita v dnešní Oklahomě a Arkansasu.
• Kromě posouvání k severu se Gondwana otáčela po směru hodinových ručiček, takže zatímco její západní část se tlačila na sever a střetávala se s Euramerikou, východní část (Indie, Austrálie, Antarktida) naopak mířila k jižnímu pólu. Pangea se tak tvarovala do písmene C, v jehož vnitřku se otvíral oceán Paleothetys.
• V Evropě srážka vyzvedla pás Hercynských pohoří zvaných též Variscidy. Patří sem západní část Pyrenejského poloostrova (má se za to, že tehdy navazovala na Bretaň, ale později se ulomila a otočila proti směru hodinových ručiček k jihu), jihozápadní Irsko, Cornwall, Devon, Pembrokeshire, poloostrov Gower, údolí Glamorgan, francouzskou Bretaň (Armorický masív), Centrální masív, Korsiku (i italskou Sardinii) a Vogézy, belgické Ardeny, v Německu mj. Schwarzwald, Hunsrück a Harz, celou Českou vysočinu a polské vrchoviny až po Svatokřížské hory.