Vanyar
Vanyar je označení pro první a nejsličnější národ elfů objevující se v knihách o Středozemi J. R. R. Tolkiena. Jejich dějiny jsou popsány především v Tolkienově Silmarillionu. Stali se oblíbenci Manwëho a Vardy, které velice ctili. V Knize ztracených pověstí jsou nazýváni Teleri (pozdější Teleri jsou zde jmenováni jako Mořští pištci, Solosimpi).
Původ
Podle legend jsou Vanyar potomky prvního elfského páru, který procitnul u Jezera probuzení Cuiviénenu, Imina a jeho družky Iminyë.
Vzhled a charakteristika
Vanyar čili Sliční elfové jsou nejkrásnější a nejušlechtilejší mezi všemi elfskými národy. Byli známí pro své nádherné zlaté vlasy. Velice milovali skládání básní a písní. Vzhledem i chováním byli nejvíce ze všech quendi podobní Valar a neměli tím pádem mnoho společného s lidmi. Vanyar byli oblíbenci pána Valar Manwëho a jeho ženy Vardy. Jejich jazykem byla vznešená Quenya.
Dějiny Vanyar
Historie Vanyar je lidem nejméně známá, protože Sliční elfové se od svého příchodu do Blažené říše vrátili do Středozemě již pouze jednou a to při válce hněvu, načež se všichni vrátili zpátky do Amanu. Lidé znají události týkající se dějin Vanyar pouze z vyprávění Vyhnanců - Noldor.
Rané dějiny
Králem Vanyar, žijících po svém procitnutí spolu s dalšími dvěma elfskými národy u vod Cuiviénenu, se stal Ingwë. Mezi elfy tehdy přišel Vala Oromë, který přinášel Prvorozeným pozvání do Blažené říše Amanu. Ingwë byl vybrán spolu s Finwëm a Elwëm jako vyslanec, který zastupoval svůj lid a Oromë je všechny tři zavedl do Blažené říše. Poté, co Ingwë pohlédl na nádheru Valinoru, uviděl světlo Valinorských stromů a stanul před Manwëho majestátem velmi zatoužil odvést svůj lid pod ochranu Valar.
Velká cesta
Po návratu mezi svůj lid se mu podařilo vzbudit ve Vanyar obrovskou touhu odejít do Amanu a byli to právě Vanyar, kteří vyrazili ze všech elfů nejrychleji. Jednak proto, že nejvíce dychtili spatřit světlo stromů a proto, že jejich zástup byl nejméně početný, cestovali Vanyar vedeni Oromëm velice rychle a přímočaře. Poté, co v Beleriandu dorazili k moři, byli Ulmem spolu s Noldor převezeni přes moře do Amanu a byli tam vřele přivítáni.
V Amanu
Vanyar v Blažené říši Amanu nějaký čas bydleli společně s Noldor na pahorku Túna, na němž společně vystavěli nádherné město Tirion. Později se však pro lásku k Valar přestěhovali přímo do Amanu a usídlili se okolo posvátné hory Taniquetil. Jejich král Ingwë byl považován za Velekrále elfů a jeho autoritu uznávali i králové všech ostatních národů Eldar. Sídlil na hoře Taniquetil u nohou Manwëho. Od svého vstupu do Amanu žili Vanyar spokojeně a nedali se nijak ovlivnit Melkorem a jeho lhaním v době Vzpoury Noldor, do které se nenechali zaplést.
Válka hněvu
Na konci prvního věku Slunce se Vanyar po boku Valar, Maiar a Noldor, vedeni Ingwionem, synem krále Ingwëm, vydali do rozhodující bitvy proti Temnému pánovi Morgothovi. V ohromné bitvě byla zcela zničena Morgothova pevnost Angband, Temný pán byl poražen a vykázán z Ardy. Toto vítězství ukončilo Beleriandské války, znamenalo začátek nového věku a způsobilo zkázu a zatopení Beleriandu. Po skončení bojů se všichni přeživší Vanyar odplavili zpátky do Amanu, kde znovu usedli po boku Valar.
Velekrálové Vanyar
Odkazy
Literatura
- TOLKIEN, John Ronald Reuel. Silmarillion. Praha: Mladá fronta, 2003. ISBN 80-204-0999-8.
Související články
| Quendi – Elfové J. R. R. Tolkiena | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| Eldar – elfové Velké pouti z Cuiviénenu. | Avari | ||||
| Vanyar | Noldor | Teleri | „Neochotní“ | ||
| Všichni šli do Amanu | Všichni šli do Amanu | Ti, kteří šli do Amanu | Sindar – ti, kteří zůstali v Beleriandu. | Nandor – ti, kteří opustili pochod Teleri východně od Mlžných hor. Laiquendi (Zelení elfové z Ossiriandu) jsou Nandor, kteří později odešli do Beleriandu. | odmítli Velkou pouť. |
| Úmanyar – Eldar, kteří nebyli v Amanu. | |||||
| Calaquendi – „Elfové světla“, Vznešní elfové, byli ve Valinoru za dnů Dvou stromů. | Moriquendi – „Temní elfové“, nikdy neviděli světlo Dvou stromů. | ||||