Vandalismus
Jako vandalismus se označuje svévolné poškozování a ničení veřejného i soukromého majetku či podobných statků, které nepřinášejí pachateli žádné materiální obohacení a pro které pachatel zpravidla nemá žádný motiv – většinou tak koná jen pro vlastní potěšení či pro potřebu odreagovat se.
Vandalismus jako trestný čin
Z právního hlediska se jedná o trestný čin poškození cizí věci, který může být v případě velkého rozsahu potrestán odnětím svobody na dvě léta až šest let.[1]
Původ slova a vývoj významu
Slovo je odvozeno od jména germánského kmene Vandalů, kteří roku 455 dobyli velkou část Itálie a vyplenili Řím. Slovo vytvořil Henri Grégoire, konstituční biskup v Blois, během Francouzské revoluce, když jako vandalisme popsal některé stránky chování republikánské armády.[2]
V pojetí Henri Grégoira byl vandalismus ničení historických a uměleckých památek; tento užší význam přejala i čeština.[3] Ve 20. a 21. století se jako vandalismus označuje poškozování cizího majetku obecně.
Nejčastější projevy vandalismu
- graffiti na veřejných plochách a dopravních prostředcích
- demolování veřejných objektů či městského mobiliáře (např. ničení laviček, telefonních automatů, rozbíjení zastávek či výloh, ničení soch, náhrobků, značek apod.)
- poškozování soukromého majetku (zvonků, poštovních schránek, oken, plotů apod.)
Častým projevem vandalismu je i poškozování veřejné zeleně. Formou vandalismu může být i úmyslné narušování nočního klidu, resp. jakékoli hlučné, agresivní chování na veřejnosti, kterým jedinec, nebo skupina jedinců, napadá a poškozuje práva ostatních.
Vandalismus dopravního značení
Krádež silničního značení nastává, když je dopravní značení odcizeno ze svého původního místa, kam bylo přiděleno státem, policií či zodpovědnou organizací v tomto oboru.
Ačkoli se krádež značení jeví jako nahodilá, zařízení s neobvyklým, vtipným či zajímavým textem je častěji odcizováno než značení jiné. Podobný žert ale může být pro vlastníka nejen nákladný, ale i nebezpečný.
Postih v zákoně
Obvykle je krádež silničního značení posuzováno jako každá jiná krádež.[zdroj?] Pokud je důsledkem krádeže zranění, zloději mohou za ně také být také trestně zodpovědní.
Prevence
V některých místech[kde?] dávají na značení nálepky, které varují před trestem za odcizení. Některá města (např. Toronto) používají pro připevnění značení speciální šrouby. Pro některé velmi známé značky, rozhodly úřady o kompletní změně jména. Určitá města[kde?] se stejným problémem se rozhodla místo reálných značek nasprejovat jméno či značení na uliční zdi. Jiné obce nabízení ke koupi repliky značení.[zdroj?]
Vandalismus ve Wikipedii
Za vandalismus ve Wikipedii se považuje taková změna, která ji úmyslně poškozuje. Nejčastějšími druhy vandalismu jsou tzv. dětinský vandalismus a hloupé vtípky. Autory takových redakcí bývají nejčastěji anonymové nebo redakce pocházejí z loutkových účtů. Vandalismus též často vzniká na školních počítačích. Díky obranným mechanismům Wikipedie bývají vandalské redakce odstraňovány v řádu minut po vzniku, ve vážnějších případech jsou jejich autoři blokováni a do Wikipedie nemohou přispívat.
Nejedná se sice o trestný čin poškození cizí věci, jako je tomu u běžně chápaného vandalismu, protože právo upravovat Wikipedii má každý. Vandalské činy však poškozují kvalitu a důvěryhodnost internetové encyklopedie; Wikipedie se jim proto účinně brání.
Odkazy
Reference
- Trestní zákoník, Část druhá, Hlava V., § 228 [online]. Zákony.Centrum.cz, 2009, rev. 2015-09-17 [cit. 2022-02-11]. Dostupné online.
- Savez-vous quel mot doit-on à l’abbé Grégoire ?. L'Est républicain [online]. 2020-02-17 [cit. 2022-02-11]. Dostupné online. (francouzsky)
- RIEGER, František Ladislav. Slovník naučný 9.. Praha: Ladislav Kobr, 1888. Dostupné online. Kapitola Vandalismus, s. 893.
Literatura
- Malá československá encyklopedie ČSAV, VI. svazek, písmeno Š–Ž, vydala Academia, Praha 1987
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu vandalismus na Wikimedia Commons
- Stanislav Dekoj: Kde pramení vandalismus