Henri Grégoire

Henri Jean-Baptiste Grégoire zvaný abbé Grégoire (4. prosince 1750 Vého20. května 1831 Paříž) byl francouzský duchovní a politik, který hrál významnou roli během Velké francouzské revoluce.

Henri Grégoire
Rodné jménoHenri Jean-Baptiste Grégoire
Narození4. prosince 1750
Vého
Úmrtí28. května 1831 (ve věku 80 let)
Paříž
Místo pohřbeníPantheon (od 1989; 48°50′46″ s. š., 2°20′46″ v. d.)
Alma materUniverzita v Nancy
Povolánípolitik, katolický kněz a spisovatel
Oceněníkomandér Řádu čestné legie
Nábož. vyznáníkatolická církev
FunkceÚstavní biskup (1791–1801)
prezident Ústavodárného shromáždění (18. ledna 1791 – 29. ledna 1791)
předseda Národního konventu (15. listopadu 1792 – 29. listopadu 1792)
člen Rady pěti set (1795–1799)
prezident Zákonodárného orgánu (5. února 1800 – 20. února 1800)
 více na Wikidatech
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Byl synem krejčího, studoval u jezuitů v Nancy a na kněze byl vysvěcen roku 1782. Roku 1789 byl v obvodě Nancy zvolen do generálních stavů, a stal se tam vůdcem revoluční části kléru, prosazující zrušení stavovských privilegií. Roku 1790 byl zvolen konstitučním biskupem v Blois, jímž zůstal do roku 1801. Byl výrazným mužem Velké francouzské revoluce a podporoval politické uskupení girondistů. Zároveň dál působil jako politik a organizátor francouzské konstituční církve. Později patřil k odpůrcům Napoleona Bonaparta, kvůli tomu musel na čas do exilu. Zemřel v chudobě roku 1831 v Paříži. Jeho ostatky byly roku 1989 přeneseny do pařížského Pantheonu.

Henri Grégoire se jako politik zasazoval za lidská práva, zrušení otroctví a zrovnoprávnění Židů ve veřejném životě. Sporná je jeho snaha potlačit místní dialekty a nahradit je spisovnou francouzštinou, jež se na dlouhou dobu stala východiskem jazykové politiky francouzského státu.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.